Bohužel se nám nepodařilo najít vědeckou studii, která by se přesně tímto problémem zabývala. Ovšem existují studie, které se zabývají tím, že při použití vysavače dochází k rozvíření drobných prachových částic (velikost menší než 10 µm, značené jako PM10, tj. podstatně menší než drobečky) a jejich výskytu ve vzduchu, který z vysavače vychází [1, 2]. V literatuře není studie, která by přímo spojila vysávání a závažné zdravotní problémy v důsledku zvíření prachových částic. To ale neznamená, že prachové částice, bez ohledu na jejich původ, nevedou ke zdravotním rizikům, jako je například astma nebo jiná plicní nebo srdeční onemocnění [3].

Ale zpět k vysávání. Výskyt prachových částic ve vzduchu vycházejícím z vysavače se dá částečně omezit použitím tzv. HEPA filtru (z angličtiny High-Efficiency Particulate Air) [4]. Tento filtr je tvořen spletitou sítí mikrovláken, která vychytává prachové částice v nasátém vzduchu tak, že většina částic dříve nebo později narazí do nějakého vlákna, na kterém ulpí. Při srovnávacích testech vysavačů, které mají nebo nemají HEPA filtr, došlo až k šestinásobnému snížení podílu prachových částic ve vzduchu vycházejícího z vysavače [1]. To znamená, že vysavače s HEPA filtrem výrazně snižují podíl prachových částic při vysávání.

Z pohledu prachových částic je užitečné porovnat klasický vysavač, z něhož se vzduch vrací přímo do vysávané místnosti, s tzv. centrálním vysavačem, který je napojen na potrubní systém odvádějící všechen nasátý vzduch mimo obytné prostory, typicky ven z budovy. Překvapivě se ukázalo, že centrální vysavač nedosahuje lepších výsledků než moderní klasické vysavače [5]. Proč? Protože při vysávání se prachové částice zvíří díky pohybu vysavače a vysávající osoby po místnosti a také v důsledku sání vzduchu hlavicí vysavače. Proto nehraje roli, použijeme-li centrální nebo klasický vysavač. Koncentrace prachových částic ve vzduchu je tedy nejvyšší před a v průběhu samotného vysávání, proto se vyplatí při vysávání důkladně větrat.

Spojíme-li tyto závěry, jeví se jako rozumné nejprve vysát a pak zvířený prach, který ulpí na nábytku, setřít např. prachovkou. Prach na nábytku ulpí hlavně v důsledku elektrostatických sil. Ovšem klasická prachovka nezachytí všechen prach z nábytku, a tak může dojít k jeho opětovnému zvíření a usazení na podlaze. Proto je výhodnější použít navlhčený hadr, na kterém se prachové částice lépe zachytí. V nejhorším případě je možné podlahu znovu vysát.

Závěrem tedy můžeme doporučit následující postup: nejprve vysajeme a zvířený prach setřeme systematicky (odshora dolů) navlhčeným hadrem. Ze zdravotního hlediska není mezi oběma postupy (vysát a pak setřít, nebo opačně) zásadní rozdíl, protože u obou dojde ke značnému zvíření prachových částic při vysávání. Proto není od věci při vysávání důkladně větrat.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Vítek