Opiju se rychleji přes brčko?

Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá, jak se zdá. I když o tom, že pít alkohol brčkem je cesta, jak se rychleji opít, slyšel asi každý, vědci se touto otázkou příliš nezabývají. Tedy, lépe řečeno, nezabývají se fyziologickou podstatou tohoto problému. Vztah mezi opilostí a pitím brčkem ale může mít i behaviorální vysvětlení (týkající se chování).

Existuje mnoho teorií, proč by mělo pití brčkem způsobovat větší opilost, většinou však nejsou vědecky podložené. První z teorií vychází z toho, že alkohol se vstřebává už v ústech a krku, pití alkoholu po menších dávkách brčkem tak umožní vstřebat více alkoholu z úst než u pití ze sklenice. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Alkohol se sice vstřebává už v ústech, ale i když podržíme vysokoprocentní alkohol v ústech dlouhou dobu bez polknutí, nedosáhneme více než 0,15 ‰ v krvi. Znamená to tedy, že množství alkoholu vstřebaného ústy je naprosto zanedbatelné [1].

Pokud alkohol polkneme, dostává se do žaludku, odkud už se do krve může vstřebat až 20 %, nicméně žaludek obsahuje i enzymy rozkládající alkohol. Alkohol v malých dávkách se tak vstřebává velmi špatně, do krve se dostává asi jen 10 %, většina se stihne přeměnit na produkty, které nás neopíjí [2]. Navíc čím déle leží v žaludku, tím méně se ho vstřebá, protože většina se dřív přemění [3]. To známe z jiného jevu spojeného s alkoholem, a sice, že rychlost vstřebání alkoholu je značné ovlivnitelná náplní žaludku.

Pokud si před pitím alkoholu dáme jídlo a nejlépe těžko stravitelné (např. mastné či s vysokým obsahem vlákniny), způsobíme, že alkohol se vstřebává pomaleji a zároveň se ho vstřebá i méně, než když pijeme na prázdný žaludek [4]. To je na rozdíl od pití brčkem skutečně vědecky ověřený fakt. Navíc látky přirozeně pronikají z více koncentrovaného prostředí do méně koncentrovaného. Čím je tento rozdíl větší, tím ochotněji látky přechází. To v našem případě znamená, že alkohol přechází do krve tím ochotněji, čím méně už ho v krvi je. Tedy že alkohol přechází do krve rychleji, pokud je požit v jednorázové dávce spíše než v několika menších dávkách [5]. Což zase mluví v neprospěch rychlejšího opíjení brčkem.

Další teorie říká, že při pití brčkem nasáváme spolu s nápojem i vzduch a ten způsobí rychlejší přenos alkoholu do krve. To už pravda je, minimálně pro oxid uhličitý. Alkoholické nápoje s bublinkami se vstřebávají rychleji než ty bez nich. V jedné studii porovnávali účastníky, kteří pili čerstvě otevřené šampaňské nebo šampaňské odstáté několik hodin (tedy bez bublinek). Zjistili, že účastníci, kteří pili alkohol s bublinkami, dosáhli při stejném množství alkoholu po 10 minutách 0,6 ‰ na rozdíl od kolegů, kteří pili nápoj bez bublin a dosáhli 0,45 ‰. Rozdíl po 20 minutách pozorovali i v reakční době a rychlosti rozhodování. Nicméně po 25 minutách se rozdíl v promile vyrovnal [6]. Znamená to tedy, že po nápoji s bublinkami se opijeme o něco rychleji. Pokud to vztáhneme na pití brčkem, tak míchání nápoje se vzduchem do jisté míry vliv mít může. Kolik ale reálně vzduchu vypijeme a zda to platí i pro ostatní plyny než jen oxid uhličitý, se mi ověřit nepodařilo.

Nakonec by bylo dobré zmínit příčiny vycházející z chování. Způsob podání nás ovlivňuje více, než bychom čekali. Rychlejší opití brčkem by tak mohlo být způsobeno i rychlejší konzumací. Tedy že brčko nás „nutí“ neustále ucucávat, a tím vypijeme nápoj rychleji než při běžném pití ze sklenice. Pokud například pijeme alkohol z baňaté sklenice, vypijeme ho o 60 % rychleji, než když ho pijeme ze sklenice s rovnými stěnami [7]. Nápoj také vypijeme rychleji, když ho pijeme širokým brčkem, než při popíjení úzkým [8]. Záleží i na materiálu: ženy označovaly stejný nápoj jako chutnější, pokud ho pily kovovým brčkem, než když ho pily papírovým nebo plastovým (je zajímavé, že u mužů se toto nepotvrdilo) [9]. Nicméně když vědci porovnávali pití brčkem s pitím ze sklenice, zjistili, že brčkem nápoje vypijeme za stejný čas méně, i když jen opravdu zanedbatelně [10].

Souhrnem můžeme říct, že vliv na rychlost opití mají neměnné dispozice jako pohlaví, věk, nebo genetické předpoklady. Z těch ovlivnitelných je to pak náplň žaludku, četnost pití alkoholu a některé léky, v malé míře pak druh alkoholu a přítomnost dalších látek, jako je oxid uhličitý nebo sladké nápoje [5, 11, 12]. Konzumace brčkem může mít do jisté míry vliv na rychlost vstřebávání alkoholu, odhadujeme, že bude ale spíše malý.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kateřina