V rytmu střeva

Srnky, stejně jako další sudokopytníci, jako jsou například žirafy či některé druhy antilop, vytvářejí velké množství drobných bobků díky specifické souhře trávicí, nervové a svalové soustavy. Schopnost zadržování a vylučování stolice je dána svaly pánevního dna [1], jejichž činnost je řízena a koordinována nervovým systémem [2].

Automatické rytmické pohyby tlustého střeva posouvají obsah střeva směrem do konečníku, kde svaly vytvářející svěrač následně umožňují jeho uvolnění mimo tělo. Jedná se o dva svaly, vnitřní a vnější svěrač, přičemž pouze u vnějšího mohou živočichové, včetně člověka, vědomě ovlivňovat jeho stahy [2].

Latríny kopytníků

U některých druhů savců, mezi které patří právě srnky, dochází při vyprazdňování k velmi rychlým stahům svěrače, který z celkové masy stolice odděluje menší části. Výsledkem je série drobných kuliček, takzvaných pelet, které jsou vypuzeny z těla ven [3]. Jiní živočichové, včetně koní, psů a člověka, tyto stahy neprovádějí, a tak se jejich výkaly jeví jako jednotná velká hmota. Specifickým případem jsou poté vombati, jejichž výkaly jsou ve tvaru krychliček. Ty vznikají již v tlustém střevě jeho rytmickými pohyby [4].

Vylučování u kopytníků často probíhá na specifických místech označovaných jako latríny, kam se jedinci opakovaně vracejí. Taková místa představují významný ekologický prvek, neboť koncentrují živiny v půdě a přispívají k jejich návratu do koloběhu prvků. Tyto prvky pak mohou být využity rostlinami [5].

Tvar a tuhost bobků souvisí i s tím, jak jsou zvířata přizpůsobena životu v suchu. Řada druhů kopytníků dokáže ve střevech ze stolice znovu velmi účinně vstřebávat vodu, takže skoro o žádnou tekutinu nepřijdou a jejich bobky jsou pak pěkně tuhé [6].

V ekologii a ochranářské biologii má tento jev i praktické využití. Počet latrín, jednotlivých pelet či jejich tvar se využívají k určení přítomnosti zvířat, k rozlišení druhů a dokonce i ke stanovení populační hustoty daných druhů [3, 7], složení výkalů zas umožňuje zjistit preferovanou potravu zvířat.

Pro Zeptej se vědce odpovídal David