Dotazy a odpovědi

Vyroste ze semínka na jahodě nový jahodník?

Datum odpovědi: 18. 2. 2026

1654

Dotaz:

Je pravda, že ze semínek na jahodách mohou vyrůst jahody? Myslela jsem to tak, že když z plodu jahody odeberu ty semínka, co jsou na povrchu (např. pinzetou), a zasadím je do zeminy, že z nich vyrostou jahody? Syn to viděl v nějakém videu, zkusila jsem to, a nevyrostlo nic :-)
Vyroste ze semínka na jahodě nový jahodník?
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Ano, ze semen na jahodách mohou vyrůst jahody, ale není to nejvhodnější způsob pěstování – lepší jsou komerčně prodávaná semena, vlastní odnože nebo koupená sadba.

2)

Důvodem neúspěchu klíčení může být nezralost plodů a nevhodný postup výsevu.

3)

Vyšší klíčivosti semen z jahod dosáhnete očištěním dužiny ze semen, narušením povrchu semen, jejich sterilizací, umístěním na čas do chladu a mělkým výsevem.
Vyroste ze semínka na jahodě nový jahodník?
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Jahodník velkoplodý (Fragaria × ananassa) čili zahradní jahoda prodávaná v obchodech vznikla v 18. století křížením dvou druhů amerických jahod [1]. Zároveň je oktoploidem, což znamená, že má osm sad chromozomů, tedy více, než je v rámci rodu běžné. Tento fakt a následné šlechtění pak umožnily vznik odrůd s mnohem většími plody, než mají plané jahody. I přesto jsou semena schopna vyklíčit a běžně se prodávají. Není to ale obvyklý způsob, kterým by se vytvářela sadba.

S klíčením ze semínek je svízel

Jako většina jahod se i tento jahodník běžně rozmnožuje pomocí výhonů, čímž vznikají klony mateřské rostliny. To je výhodné pro šlechtitele, protože všechno takové potomstvo má pak naprosto stejné vlastnosti jako mateřská rostlina. Navíc je možné, že by semena na jahodách vznikla opylením pylem různých variet, a rostlina, která by z nich vyrostla, by tak měla nepředvídatelné vlastnosti. Proto není běžné jahody pěstovat ze semen sebraných z plodů.

I přesto se občas můžeme v literatuře setkat s návody na klíčení semen jahodníku velkoplodého, většinou pro účely dalšího šlechtění. Nejprve je vhodné semena oddělit od dužiny (aby nezplesnivěla) a narušit jejich povrch – to se dělá buď pomocí koncentrované kyseliny sírové po dobu cca 30 minut [2, 3], nebo někdy i lehkým broušením brusným papírem. Experimenty s kyselinou sírovou bych ale pro běžné zahradničení nedoporučil. 

Poté je možné semena také vysterilizovat (například Savem cca 10 minut), aby se předešlo chorobám semenáčů. V tomto případě je dobré použít i sterilní půdu. Po sterilizaci je ale třeba semena zase pečlivě opláchnout. 

Někdy se také uvádí, že semena potřebují strávit alespoň 4 týdny v lednici při 3–5 °C [4]. Aby semena zůstala vlhká, dává se do pytlíku s nimi mokrý ubrousek nebo mokrý sterilní písek (proběhne tzv. stratifikace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ chladnými a vhkými podmínkami se tak vlastně napodobuje jejich přirozené přezimování). Konečně jahody potřebují pro klíčení světlo, vysévají se tedy na povrch jen slabě pokryty substrátem.

Jak je to tedy s jahodami z obchodu?

Jedním z častých důvodů neúspěšného klíčení semen z kupovaných jahod je ale nejspíše to, že plody určené k přímé konzumaci se sklízejí předčasně, aby se předešlo poškození při transportu (tzv. podtržení). To může vést k tomu, že semena nejsou dostatečně vyvinutá a nemohou vyklíčit, ať byste se snažili sebevíc. Pokud byste tedy opravdu chtěli mít jahody ze semen, je nejlepší koupit komerční semena, která jsou už ošetřena, aby klíčila lépe. I tak ale klíčení není moc rychlé, prodejci uvádí několik týdnů. Navíc jsou rostlinky dlouho velmi malé.

Když zapátráte na internetu, zjistíte, že videa se zahrádkářskými vylepšeními, jsou velmi oblíbená, ale dost často částečně nebo úplně zfalšovaná – prostě si jejich autoři někde nějak „pomůžou“. Pokud byste tedy přeci jen chtěli vše zkusit „od jahody“, vyberte co nejzralejší plody, očistěte semena, případně ošetřete Savem, několikrát opláchněte, nechte pár týdnů v pytlíku v lednici, vysejte je mělce, držte v teple a obrňte se trpělivostí.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Tomáš

Zdroje:

[1] https://www.nature.com/articles/s41588-019-0356-4.pdf

[2] https://www.mdpi.com/2311-7524/10/12/1345

[3] https://www.jstage.jst.go.jp/article/jjshs1/80/1/80_1_32/_pdf

[4] https://www.jstage.jst.go.jp/article/jjshs1925/41/4/41_4_367/_article

Odpovídal

Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Odborná recenze:

Katedra biologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno
Kategorie: Příroda

Mohlo by se vám líbit: