Naše tělo má spoustu mechanismů, jak se přizpůsobit okolním podmínkám. Ovšem často se stává, že společně s těmito mechanismy dochází v těle také k jiným jevům. Příkladem může být například zmíněné přizpůsobení se chladu přesunem krve do centra těla, kdy působením chladu dochází také k tzv. „zahuštění krve“, tedy ke zvýšení její viskozity (jak ochotně a dobře krev teče, tedy jak moc je tekutá). Dalšími důvody zvýšené viskozity mohou být dehydratace [1] či některá chronická onemocnění vedoucí ke zvýšenému počtu červených krvinek (ať už v důsledku chronických obstrukčních plicních onemocnění, či pobytu ve vysokých nadmořských výškách) [2, 3].
A jak může souviset vyšší viskozita krve s vyšším rizikem vzniku infarktu a mrtvice? Nejprve si ujasníme, co je to infarkt a mrtvice.
Infarkt myokardu, tedy srdečního svalu, představuje náhlé přerušení krevního zásobení v tzv. věnčitých tepnách na povrchu srdce, nejčastěji vznikem krevní sraženiny. Tyto tepny mají za úkol vyživovat srdce a přivádět krev do samotné srdeční svaloviny. Ačkoliv srdce rozvádí krev po celém těle, stále je to orgán, který musí být sám také zásoben přísunem krve, aby správně fungoval. Při přerušení toku krve v těchto tepnách dochází tedy k zástavě výživy srdce a k odumírání srdečních buněk z důvodu nedostatku kyslíku [4].
Mrtvice neboli cévní mozková příhoda je náhlé postižení mozkové tkáně vzniklé poruchou prokrvení. Ta může nastat ze dvou příčin: buď stejně jako v případě infarktu přerušením oběhu v mozkových cévách (např. z důvodu sraženiny), nebo naopak prasknutím cévy v dané oblasti mozku [5].
A jak je to tedy se zvýšeným rizikem? Jednoduše řečeno: existuje. Vyšší viskozita krve opravdu může zvyšovat riziko vzniku infarktu či mrtvice. Spíše ale funguje jako přídatný faktor k ostatním rizikovým faktorům (kouření, vysoký krevní tlak, cholesterol), než že by sama o sobě mohla způsobit infarkt či mrtvici [6–8]. Proto je důležité, aby rizikové osoby dodržovaly pravidelný pitný režim a vyhýbaly se tak dehydrataci.
Bohužel se nedá jednoznačně říci, zda vyšší viskozita krve u osoby žijící přirozeně ve vysokých nadmořských výškách představuje také vyšší riziko infarktu a mrtvice. Pro tuto oblast je třeba další výzkum [9].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Terka
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1038/2161327a0
[2] https://doi.org/10.1113/jp279694
[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK542276/
[4] https://www.nia.nih.gov/health/heart-health/what-heart-attack
[5] https://www.nia.nih.gov/health/stroke/stroke-signs-causes-and-treatment
[6] https://doi.org/10.1046/j.1365-2141.1997.8532481.x
[7] https://doi.org/10.1177/2047487316672004
