Když to tělu pořádně osolíme
Jedním z hlavních mechanismů, který v těle udržuje vnitřní rovnováhu a napomáhá k jeho správnému fungování, je osmóza. Jedná se o samovolný přesun vody z prostředí s nižší koncentrací rozpuštěných látek do prostředí s koncentrací vyšší [1].
Na změny objemu krve, krevního tlaku či koncentrace rozpuštěných látek v krvi může organismus reagovat i vylučováním hormonu, který ovlivňuje činnost ledvin. Tento hormon se nazývá vazopresin nebo také antidiuretický hormon (ADH) a patří mezi klíčové regulátory vodní rovnováhy. Jeho účinek spočívá ve zvyšování zpětného vstřebávání vody skrze ledvinové kanálky. To má za následek zahuštění moči a omezení ztrát vody. Zadržená voda pak může krátkodobě vést i ke zvýšení krevního objemu a krevního tlaku [2].
Jak již bylo zmíněno, uvolňování vazopresinu je mimo jiné ovlivněno množstvím látek rozpuštěných v krvi. Jedná se především o sodík, který se do těla dostává například v podobě kuchyňské soli (NaCl) [3]. Patří mezi hlavní tzv. elektrolyty, tedy se v krvi nachází ve formě nabitých částic – sodných iontů. Ty významně ovlivňují rozdělení vody v těle. Při výrazném zvýšení jejich množství roste i osmotický tlak [4]. Rovnováha je pak obnovována dvěma způsoby: voda osmoticky přechází z buněk do krevního řečiště a dochází k uvolňování vazopresinu [3].
Krev, voda a sůl
Ledviny každý den přefiltrují asi 180 litrů tekutiny a přibližně 561 g sodíku. Ve skutečnosti ale vyloučíme jen zhruba 2 litry moči obsahující asi 2,3 g sodíku [5], zbytek tekutiny zůstává v těle. Délka zadržování vody v důsledku zvýšeného příjmu sodíku záleží na mnoha faktorech.
Zdraví jedinci s plně funkčními ledvinami mohou vodu zadržovat v řádu několika hodin až několika dní. K obnově osmotické rovnováhy a vyloučení přebytečné vody obvykle dochází mezi 24 a 48 hodinami [6].
Díky účinným regulačním mechanismům bude v případě jednorázového nadměrného příjmu sodíku dopad na hustotu krve či jiné její parametry minimální. Krátkodobě může zadržení vody způsobit mírné zředění krve, tedy snížení její hustoty a zvýšení objemu plazmy i krevního tlaku. K tomuto přechodnému nárůstu množství vody v těle přispívá dříve zmíněný hormon vazopresin.
Uvedené změny jsou však rychle vyrovnány zvýšeným vylučováním sodíku a vody, a rovnováha i krevní tlak se tak vrací k normálním hodnotám. Při chronickém nadměrném příjmu soli se organismus může částečně přizpůsobit stabilně zvýšeným vylučováním sodíku a vody.
Tyto kompenzační procesy však nejsou zcela účinné a dlouhodobý nadbytek sodíku tak může vést k trvale zvýšenému krevnímu tlaku a dalším zdravotním komplikacím, například problémům se srdcem či ledvinami [7].
Vysoký krevní tlak může vést i ke zvýšenému riziku mozkové mrtvice [8]. Doporučená denní dávky soli pro dospělého člověka je maximálně kolem 5 g, což odpovídá zhruba 2 g sodíku [4]. Většina z nás však tuto hranici běžně překračuje, často dvakrát až třikrát [8].
Černý čaj zvyšuje tvorbu moči
Černý čaj obsahuje kofein, který má slabý diuretický účinek, tedy zvyšuje tvorbu moči. Tento efekt je však minimální a u pravidelných konzumentů téměř zanedbatelný [9]. Pokud dojde k mírné dehydrataci v důsledku konzumace kofeinu, může i černý čaj nepřímo aktivovat uvolňování vazopresinu.
Jelikož černý čaj může lehce podpořit odvodnění, nemusí být jeho konzumace před odběrem krve vhodná. Naproti tomu příjem vody a slaného pokrmu před odběrem pomáhá snížit riziko nevolnosti. Společně totiž zvyšují objem krve, tedy snižují její hustotu, a při odběru tak podporují udržení stabilního krevního tlaku [10].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Denisa
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1085/jgp.202313332
[2] https://doi.org/10.1038/ki.2010.276
[3] https://doi.org/10.1172/jci.insight.161765
[4] https://doi.org/10.3945/an.113.005215
[5] https://doi.org/10.1016/bs.vh.2019.08.013
[6] https://doi.org/10.1016/j.jcrc.2021.10.022
[7] https://doi.org/10.3390/biomedicines13030746
[8] https://doi.org/10.1136/bmj.b4567