Složení ropy
Ropa není v periodické tabulce prvků z toho důvodu, že tam nepatří, je to směs sloučenin. V periodické tabulce jsou pouze prvky, základní stavební kameny hmoty, které nelze chemickým způsobem dále rozdělit. Můžeme si to představit jako stavebnici Lego. Prvky jsou jednotlivé kostičky, které už nemůžeme rozložit na menší kousky, ale lze je naopak pospojovat dohromady do různorodých větších celků, sloučenin. Takové útvary pak dokážeme opět rozložit na kostičky, stejně jako chemické sloučeniny na jednotlivé atomy.
Ropa navíc není tvořena jen jednou sloučeninou, je to směs mnoha různých sloučenin: uhlovodíků a jejich derivátů (látek odvozených od uhlovodíků). Uhlovodíky jsou, jak nám napovídá název, sloučeniny dvou prvků periodické tabulky: uhlíku a vodíku. Ropa vzniká rozkladem organické hmoty, jako jsou zbytky pravěkých rostlin, za velkého tlaku a teploty bez přístupu kyslíku [1]. Organická hmota včetně našich vlastních těl je totiž také složena převážně z uhlovodíků a jejich derivátů.
Surová ropa vytěžená z hlubin Země se zpracovává metodou zvanou frakční destilace. Různé skupiny sloučenin v ropě (frakce, česky části) mají různé fyzikální vlastnosti. Destilace využívá faktu, že body varu těchto frakcí se liší podle molekulové hmotnosti obsažených sloučenin (zjednodušeně podle počtu atomů uhlíku). Ropa se tedy zahřeje na bod varu těch nejlehčích sloučenin, ty se odpaří a zachytí. Čím méně atomů uhlíku daná sloučenina má, tím je lehčí, přičemž nejlehčí je jednouhlíkatý methan. Takto můžeme od sebe postupně oddělit jednotlivé složky. Celý proces je znázorněn na obrázku. Podrobnější popis je také například u naší odpovědi [a].
Při těžbě ropy se většinou těží i zemní plyn, jehož hlavní složkou je methan a při vrtu se odčerpá jako první. Při destilaci ropy se pak oddělí další lehké uhlovodíky, jako je propan a butan. Benzín je směs o něco těžších uhlovodíků, petrolej ještě těžších, nafta ještě těžších atd. Následují lehké a těžké oleje, a nakonec nám na dně zbyde jen velmi těžký asfalt.
Ropa nás dokáže pořádně otrávit
Některé složky ropy jsou možnou potravou pro mikroorganismy – methan, propan, butan atd. [2] Pro člověka jde ale o nestravitelné látky a pití benzínu nebo petroleje opravdu není vhodné.
Malé množství pravděpodobně vyvolá jen silné problémy s trávením, ale pravidelná konzumace nebo větší množství požité jednorázově může být i smrtelné. Těžší složky ropy jsou často vyloženě jedovaté, ale jejich intenzivní zápach (např. asfalt při stavbě silnice nebo nafta) a nevábný vzhled je snad dostatečně odpuzující na to, aby to někoho napadlo ochutnávat [3].

Pro Zeptej se vědce odpovídal Vojta
Zdroje:
[1] Walters, Clifford C. „The origin of petroleum.“ Practical advances in petroleum processing. New York, NY: Springer New York, 2006. 79-101.
[2] https://doi.org/10.3389/fmicb.2018.02885
[3] https://doi.org/10.5772/intechopen.86948
obrázek frakční destilace ropy je z Wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Frak%C4%8Dn%C3%AD_destilace#/media/Soubor:Crude_Oil_Distillation-cz.svg
Zdroj obrázku:
[a] https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/jak-na-vyrobu-isopentanu/