Výsadba dřevin představuje důležitý nástroj, jak přizpůsobit krajinu měnícím se klimatickým podmínkám. Změna klimatu, projevující se například delšími obdobími sucha, vyššími průměrnými teplotami nebo častějšími extrémními výkyvy teplot, má výrazný dopad na dřeviny, které byly v minulých desetiletích běžně vysazovány – zejména na smrk, jehož zdravotní stav se v mnoha oblastech zhoršuje. Proto je nezbytné přehodnotit druhovou skladbu výsadeb a zaměřit se na takové druhy, které budou schopny dlouhodobě prospívat i v nových podmínkách.
Jak vybrat vhodné druhy stromů pro měnící se klima
Rozhodně není vhodné rozšiřovat invazní druhy, tedy takové, které mohou škodit přírodě zejména ve volné krajině. Ty jsou sice v rozšiřování úspěšné a změnu klimatu snášejí dobře (např. javor jasanolistý, pajasan žlaznatý, trnovník akát, jasan americký, dub červený, ale mohou způsobit vážné ekologické problémy. Těmto druhům se může dobře dařit v extrémních podmínkách (suchu, znečištění), ale jejich rozšíření má negativní dopady na místní ekosystémy. Je nepochybné, že mnohé původní dřeviny dnes kvůli klimatické změně trpí, a nemá smysl to popírat. Je lepší, pokud budeme vybírat druhy, u kterých budeme vědět, že jejich pěstování nám v budoucnu nepřinese problémy. S ohledem na to je vhodné například vybírat z blízkých regionů (jižní Evropa).
Situace se navíc liší podle typu prostředí – ve městech, kde je možná pravidelná péče (např. zálivka, úprava stanovištních poměrů, standardní arboristická péče – prořezávání, odstranění uschlých větví), lze pěstovat i jinak problematické druhy, jako jsou akáty. Ve volné krajině však kontrola není tak snadná a je třeba být obezřetnější. Na zahradách se můžeme setkat například s jedlým kaštanem, ale i zde platí, že pokud se začíná z výsadeb šířit volně do krajiny a růst tam planě, je to problém.
Proč stromy hynou
Hynutí stromů má často více příčin – kromě změny klimatu (např. vyšší teploty, sucho) hrají roli i choroby a škůdci, kteří se rovněž mění. Netýká se to pouze náletových dřevin, ale všech druhů.
Místně mohou usychání stromů vyvolat také rozsáhlejší terénní úpravy vedoucí ke změně odtoku vody a vsakování srážek, například hluboké terénní zářezy a výkopy spojené se stavbou nových dopravních komunikací, hlubinné vrty, těžební práce apod. Poškození a nepříznivé podmínky se projevují u dospělých jedinců stromů vadnutím, zasycháním a opadem listů nebo jehlic, usycháním květů a semen, zpomalením růstu, objevují se praskliny u základny kmene, dochází k celkovému zhoršení zdravotního stavu, odumření částí stromu, případně celého stromu. Také se snižuje množství semenáčků, kterým se podaří uchytit.
Výsledkem pak jsou spíše světlé lesy s řídce rostoucími stromy, množstvím keřů a hustším podrostem. Pro uchování biodiverzity to ale vlastně není špatně. Je pak jen na nás, jakou krajinu včetně lesů chceme a nebo kolik prostředků jsme ochotni na udržení stávajících porostů věnovat. Cestou může být i smíření se se světlými, řídkými lesy, jaké rostou například ve Středomoří.
Pokud se smíříme se změnou lesů na světlé a řidší porosty, nebude mít smysl podporovat obnovu dřevin, jako je smrk. Vhodné bude naopak podporovat listnaté směsi s odolnými druhy, které je možné částečně dovážet i z blízkých oblastí jižní Evropy. Stromy jsou dlouhověké a klima se mění rychle – je potřeba sázet druhy, které obstojí za 50–80 let, ne ty, které zvládají podmínky dneška.
Jaké jsou naše možnosti péče o krajinu
Naprosto klíčové je ale rozlišovat mezi lokalitami a našimi možnostmi péče o krajinu. Na jedné straně je zastavěné území (město), kde si můžeme díky pravidelné údržbě (i zálivce) dovolit mít náročnější druhy, např. ambroň východní, cedr libanonský, habrovec habrolistý, javor Bürgerův, javor stříbrný, lísku tureckou či olši srdčitou.
Ve městech se kromě sucha musí dřeviny vyrovnat i s dalšími stresovými faktory, jako jsou např. zasolení, znečištění ovzduší nebo znehodnocení půdy [1]. Ve volné krajině (např. aleje podél silnic, lesy, remízky) a v tzv. nové divočině okolo měst si už ale musíme na tyto odolné druhy dát pozor, aby nevytlačovaly původní druhy. Výsadba nepůvodních druhů dřevin do volné krajiny mimo les není ze zákona dovolená [2].
V hospodářsky využívaných lesích je hlavním zájmem ekonomický zisk, ale ten by měl být sladěn s cíli ochrany přírody. Právě okrasné výsadby a lesnictví mají dobré podklady pro výběr stromů [3]. Důkladná znalost dané lokality, nadmořská výška, srážkový úhrn, odtokové poměry a vlastnosti půdy a geologického podloží jsou pak vodítkem pro základní výběr stromů vhodných pro dané místo. Navíc jsou použitelné různé vhodné ekotypy, tedy geneticky uzpůsobené sazenice zvyklé na různé podmínky.
Strategie stromů
Stromy využívají různé strategie, jak se vypořádat se stresem způsobeným suchem a teplem, k nimž patří i zapojení molekulárních genetických mechanismů. Vzhledem k celosvětovým klimatickým změnám probíhají v současnosti různé výzkumy, které řeší, co ovlivňuje odolnost dřevin vůči suchu a jak toho využít; zároveň jsou prováděny pokusy s výsadbami cizokrajných dřevin, což ale může být rizikové [4].
Je lepší – když už přistoupíme na fakt, že změna druhového složení je nutná – zavádět druhy z bližších oblastí než nové druhy např. ze Severní Ameriky či Asie. I druhy pěstované v zahradách dnes už nacházíme zplanělé za plotem. Příklad z měst a zahrádek je komule (motýlí keř) nebo paulovnie. Dobře se zatím daří i douglasce, ale například v porovnání s dubem červeným je její výhoda alespoň to, že neregeneruje z pařezů, a tak se dá její porost relativně dobře ohlídat.
Místo lípy srdčité lípa velkolistá
Výsadba stromů a keřů do volné krajiny v posledních zhruba třech dekádách výrazně vzrostla díky podpoře dotacemi. Velký důraz je kladen na výběr nejvhodnějšího druhu stromů vzhledem k podmínkám stanoviště. Zohledňované je také riziko infekce sadbového materiálu. Například návrhy na výsadbu jeřábu ptačího, který od 90. let minulého století často trpí v polohách pod 300 m n. m. bakteriální infekcí, byly později změněny na výsadby teplomilnějšího jeřábu muku. Také místo dříve tradičně používané lípy srdčité začala být ve větší míře využívaná lípa velkolistá, která lépe snáší teplotní výkyvy.
V rámci sledovaných projektů byly vysazovány pouze domácí druhy stromů včetně ovocných [5]. Většina sazenic pocházela z produkce okrasných školek, část tvořily lesnické odrostky, protože se dokážou lépe uchytit. Vysazované stromy musely být již v průběhu školkování přizpůsobeny podmínkám místa výsadby. Dovoz ze vzdálených oblastí je rizikový – nejen kvůli odlišným klimatickým nárokům, ale kvůli i možnému zavlečení chorob.
Úspěšnost výsadeb závisí nejen na správně vybraném druhu vysazovaných stromů, ale i na kvalitě použitých sazenic, správné výsadbě [6] včetně dostatečné ochrany proti poškození zvěří, a zejména na důsledné následné péči o vysazené stromy. I v dalším období po ujmutí byly výsadby nezřídka poškozované lidskou činností, zejména zemědělskou technikou, vandalstvím, případně přemnoženými hraboši a hmyzími škůdci atd. Stromy oslabené v důsledku poškození byly častěji napadány chorobami a škůdci, jejichž druhy se rovněž proměňují v důsledku klimatické změny.
Závěr
Odpověď tedy není jednoduchá a vždy závisí na tom, kde chcete dřeviny sázet, co je vaším cílem a jaké máte možnosti. Jiné to bude ve městě, kde máte blízko zdroje např. pro zalévání, jedná se o omezenou plochu a cílem je spíše kulturně-sociální funkce. Tam si můžete dovolit i náročnější druhy. Jiné to bude v přírodě, resp. ve volné krajině mimo les a nebo v hospodářském lese.
Důležité je vyhnout se druhům s invazním potenciálem (borovice vejmutovka, dub červený, javor jasanolistý, jasan pensylvánský, pajasan žláznatý, topol kanadský, střemcha pozdní), které pak mohou způsobit více škody než užitku. Například pajasan již vůbec nesmíte vysazovat a při jeho likvidaci je nutné postupovat podle instrukcí Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny [7].
Pro Zeptej se vědce odpovídali Irena a Jan
Zdroje:
[1] Kolařík J. a kol.: Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. ČSOP Vlašim 2003
[2] Zákon 114/1996 Sb. o ochraně přírody a krajiny v aktuálním znění
[3] http://www.vulhm.cz/lesnicky_pruvodce 5/2021, Metodické postupy a kritéria pro uznávání a zabezpečení zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin
[4] https://www.bgci.org/our-work/networks/ipsn/
[5] Oborový standard SPPK A 02 003 Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině
[6] Oborový standard SPPK A02 001 Výsadba stromů, www.standardy.nature.cz