Má infračervené světlo skutečně prokazatelné benefity?

NIR, tedy záření blízké infračervené oblasti (near-infrared radiation, vlnová délka 800-2500 nm) prochází cca 5 mm do hloubky pokožky, což má vliv na mitochondrie v dermis (podkoží) [1].

Vámi sdílené stránky obsahují mnoho nepřesností a nesmyslů, namátkou třeba tvrzení, že ATP můžete mít málo. ATP (adenosintrifosfát) je opravdu buněčná zásobárna energie, ale z fyzikálně-chemických důvodů je nutné udržovat jeho hladinu konstantní, jinak přestane plnit svojí funkci. Buňky ho tedy neustále spotřebovávají a zároveň vyrábí, aby celková hladina byla stále stejná.

Stránky dále tvrdí, že mitochondrie absorbují světlo. Ano, jsou toho fyzikálně schopné, ale na jejich funkci to nemá vliv. Buňky uvnitř vašeho těla, stejně jako třeba na mořském dně či hluboko pod zemí, se ke slunečnímu světlu nikdy nedostanou a jejich mitochondrie také fungují.

Další tvrzení se týkají enzymu cytochrom c oxidasy (COX), což je kriticky důležitý enzym dýchacího řetězce v mitochondriích. COX opravdu NIR absorbuje [2], ale našel jsem zmatené a protichůdné informace o tom, jaký to vlastně má mít efekt. Absorpce světla není pro funkci COX důležitá, ale protože obsahuje železnaté/železité ionty, tak absorbuje NIR.

Narazil jsem na články popisující terapii infračerveným světlem, všem spíše v souvislosti s tepelnými efekty (např. uvolnění dutin) než kvůli interakci s COX. Infračervené záření totiž způsobuje vibrace elektronů v molekulách, což navenek vnímáme jako teplo (takhle přesně funguje sluneční záření). NIR tedy v podpovrchových částech těla ohřívá celou buňku, což vede do určité míry ke zvýšení aktivity mitochondrie, protože molekuly se pohybují rychleji (to je právě molekulární podstata tepla). Takový efekt je reálný a měřitelný, ale je marginální – pohybuje se v řádu jednotek procent [3].

Dále jsem narazil na tzv. LLLT terapii (low level laser therapy), ve které podle všeho takřka infra-červený laser opravdu ovlivňuje některé enzymy v mitochondriích a způsobuje mírně větší produkci kyslíkových radikálů, oxidu dusnatého a nebo pomáhá s růstem vlasů [4]. Kyslíkové radikály jsou obecně spíše špatné, nicméně se zdá, že drobné zvýšení jejich produkce aktivuje sebeopravné mechanismy buňky a ve výsledku to trochu pomáhá. Stejný případ je i oxid dusnatý. Nicméně jde o stále aktivní výzkum bez jasně zdokumentovaných konkrétních výsledků. Momentálně to není úplně jednoznačné a je třeba počkat na více studií.

Pokud se NIR lampou člověk nespálí, tak to asi není ani nebezpečné, ale žádný velký účinek bych nečekal. Za prvé proto, že podle dostupných zdrojů jsou účinky minimální, pokud vůbec nějaké jsou. Za druhé proto, že penetrace pokožky NIR je nevelká a třeba do jater, metabolického centra organismu, se zvenku rozhodně nedostane. Klinicky se NIR laser využívá pro drobné kosmetické operace, jako je odstraňování jizev a znamének na kůži [5]. To už ale vyžaduje odborný přístup a laser, nikoli lampu.

Za Zeptej se vědce odpovídal Vojta