Střídání období dešťů a sucha na naší planetě souvisí s ročními obdobími a celosvětovými jevy v naší atmosféře. Střídání ročních období je způsobeno nakloněnou osou Země, což vede k odlišnému množství dopadajícího slunečního záření na různé oblasti v průběhu roku. Když je severní pól nakloněn blíže ke Slunci, na severní polokouli je léto a na jižní polokouli je zima. Když se naopak nakloní ke Slunci jižní pól, je na severní polokouli zima a na jižní polokouli léto.

Na zemském povrchu rozlišujeme tři základní podnebné pásy, ve kterých jsou výrazné rozdíly ve srážkách: tropický pás, mírný pás a polární pás.

Tropický pás se nachází mezi obratníky Raka a Kozoroha (mezi zhruba 23,5° severní a jižní zeměpisné šířky). V tomto pásu blízko rovníku je po celý rok horké a vlhké podnebí. Na rovníku, který leží ve středu tropického pásma, se teplota i délka dne v průběhu roku příliš nemění, není zde výrazné střídání období a srážky jsou zde vyšší než v jiných oblastech kvůli velmi vysokému výparu. Na obou stranách rovníku (v oblastech mezi 5° a 23,5° zeměpisné šířky) pak dochází naopak k výraznému střídání období dešťů a období sucha kvůli tzv. monzunům.

Monzuny jsou pravidelně se vyskytující větry, které po delší období vanou jedním směrem. V létě, kdy jsou tropické oblasti ohřáty slunečními paprsky, se na souši vytváří kvůli stoupání teplého vzduchu nízký tlak a vzduch nad oceánem má naopak vyšší tlak (země se ohřívá mnohem rychleji než voda). Vzniklý velký rozdíl tlaků vede ke vzniku větrů z oceánu směrem na souš, které mají za cíl rozdíl tlaků vyrovnat. Tyto vlhké větry od oceánu přinášejí extrémní srážky a bouřky a vytvářejí období silných monzunových dešťů. V zimních měsících se situace obrátí. Souš ochladne a vytvoří se tam vyšší tlak než na oceánech, kde je stále teplo. Tento tlakový rozdíl vytváří naopak suché monzunové větry, které proudí směrem od pevniny k oceánům, a to je období sucha.

Mírné pásy jsou mezi 30° a 60° severní a jižní zeměpisné šířky. Jedná se například oblast, ve které se nachází Evropa. Dochází zde k charakteristickému střídání čtyř ročních období – jaro, léto, podzim a zima. V letních měsících je vzduch teplý, protože planeta je přikloněna přes den danou oblastí ke Slunci a sluneční paprsky tak na ni dopadají pod větším úhlem. Také máme delší dny, což vede k většímu ohřevu vzduchu i povrchu. V tomto období je tak více srážek kvůli zvýšenému výparu vlhkosti. Naopak v zimě jsou dny kratší a sluneční paprsky ohřívají méně, protože je daná oblast od Slunce odkloněna a sluneční záření dopadá pod menším úhlem, což vede ke snížení výparu a srážek. I tak je ale rozložení srážek v roce spíše podobné.

Na severním a jižním pólu se pak nacházejí polární pásy. Zde dochází k extrémním rozdílům v teplotách a množství dopadajícího slunečního záření v průběhu roku, což má za následek krátká, relativně teplá léta s nepřetržitým denním světlem a dlouhé a kruté zimy s nepřetržitou tmou. Kvůli nízké teplotě se z povrchu vypařuje málo vody, vzduch je relativně suchý a srážky se tu tvoří jen málo. 

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna

Zdroje:

Cox, John D. Weather for dummies. John Wiley & Sons, 2021.

Česká meteorologická společnost [online]: Elektronický meteorologický slovník (eMS) [cit 25.07.2023]. Dostupné z: http://slovnik.cmes.cz