Co vidí náměsíčný člověk?

Náměsíčnost neboli somnambulismus je spánková porucha, kdy se člověk během spánku zvedne z postele, prochází se po pokoji, případně celém bytě a reaguje na věci, které vnímá ve snu. Náměsíčná epizoda může trvat mezi 1 a 30 minutami. Může mít mírnější projevy, například posazení se či interakci s okolím vleže, někdy má ale i silnější projevy, kdy spící člověk ve spánku např. utíká před nebezpečím ve snu či opustí svůj domov. V takových případech si může i ublížit. Tato porucha bývá dědičná, většinou se však objevuje jen v dětství či dospívání a během dospívání vymizí. Například vlivem stresu se ale může projevit znovu i v dospělosti.

Náměsíčnost zažije okolo 3 % batolat a 11–13 % dětí ve věku 10–12 let [1]. V dospělosti čísla klesají opět ke 3 %. Nicméně závažnější a nebezpečnější projevy náměsíčnosti (ublížení sobě či okolí, odchod z bytu, vaření či dokonce řízení auta) se objevují častěji právě u dospělých, a bývají tak důvodem k vyhledání odborníka.

Obvykle k náměsíčnosti dochází v první třetině noci a v tzv. NREM fázi spánku (z anglického „non-rapid eye movement“, v češtině „bez rychlých očních pohybů“), kdy nejsou svaly v těle znehybněny a spící člověk se tak může hýbat (na rozdíl od REM fáze, kdy právě nastává znehybnění svalů, které zamezuje „předvádění“ snů ve spánku).

Věda nemá na vaši otázku, co náměsíčný člověk vidí či slyší, jasnou odpověď –⁠⁠⁠⁠⁠ neexistuje na to totiž žádný důkladný výzkum. Ze zkušeností víme, že lidé mají při náměsíčnosti často otevřené oči, ale z jejich výrazu je zřejmé, že nejsou plně vzhůru. Někteří lidé nejspíš vnímají svoje okolí takové, jaké je, jiní ale míchají realitu se snem, nebo vnímají jen předměty a dění ve snu [2]. Obvykle nereagují na věci, které by měly být v jejich zorném poli, a nevnímají je, jsou si jich ale vědomi (proto jsou někdy například schopni si odemknout dveře a odejít z bytu či přemisťovat předměty). Naopak reagují spíše na věci, které oni sami ve snu vidí (např. útočník či jiné nebezpečí). Náměsíční lidé si na to, co dělali, ne vždy pamatují, takže nemusí být schopni dobře popsat, co viděli. Častěji si průběh svého náměsíčného konání vybaví dospělí než děti [1], podle studie [2] si to, co se dělo, pamatuje zhruba polovina lidí.

Chceme-li snížit četnost náměsíčných epizod, je důležité dodržovat dobrou spánkovou hygienu, kterou popisuje tzv. spánkové desatero, přičemž pro každého může být důležité něco jiného (zbavení se stresu, chlad v ložnici či vynechání těžkých jídel krátce před spánkem). Více informací o náměsíčnosti a spánkovém desateru naleznete na odkazech v sekci Další čtení. Pomoci může také psychoterapie, konkrétně kognitivně behaviorální terapie, která měla podle některých studií [3] vysokou úspěšnost.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna