Syrovátkový protein (whey protein) se běžně používá jako doplněk stravy s cílem zajistit dostatečný denní příjem bílkovin. Tento doplněk stravy je poměrně jednoduše vyrobitelný ze syrovátky, což je vedlejší produkt při výrobě sýra z mléka. Obsahuje esenciální aminokyseliny (tedy ty, které musíme přijímat ve stravě), včetně větvených aminokyselin, které pravděpodobně podporují růst svalů [1]. Studie, které se zabývaly výhradně vlivem tohoto typu proteinu na zdraví ledvin, neposkytují dostatek dat k jednoznačným závěrům. Protože ale předpokládáme, že různé bílkoviny mají podobný vliv na ledviny, popíšeme problém obecněji.
Bílkoviny (proteiny), které přijímáme v potravě, se v trávicím traktu rozkládají na aminokyseliny, které se pak vstřebávají ze střeva do krve. Jedním ze základních principů funkce ledvin je filtrování krve (konkrétně krevní plazmy), čímž vzniká tzv. primární moč. Primární moč má velmi podobné složení jako krevní plazma, a tak obsahuje řadu složek, které tělo potřebuje (např. vodu, glukózu, sodík, draslík nebo právě aminokyseliny). Denně se u zdravého člověka vytvoří asi 180 litrů primární moči. Protože ale denně vymočíme jen něco mezi 1,5 a 2 litry moči, musí se zbytek primární moči v ledvinách vstřebat. Zpětné vstřebávání vody, glukózy, aminokyselin a dalších pro tělo nezbytných látek ovšem stojí velké množství energie, které ledvina musí spotřebovat [2].
V případě zvýšeného příjmu bílkovin se do krve dostává více aminokyselin, které posléze musí ledvina vstřebat, což ji energeticky zatěžuje. U jedinců, jejichž ledviny jsou poškozené (mají tzv. chronické onemocnění ledvin), je zvýšený příjem bílkovin prokazatelně rizikový pro další zhoršování funkce ledvin [3].
Je ale zvýšený příjem bílkovin nebezpečný pro ledviny zdravého jedince? To není úplně jasné z několika důvodů. Jednak není úplně jednoznačně definován zvýšený příjem bílkovin. Obecně se uvádí, že více než 1,5 g bílkovin/kg tělesné váhy denně je už považováno za zvýšený příjem, doporučovaná denní hodnota příjmu je kolem 0,8–1 g/kg [3, 4]. Druhým problémem je rozdílná doba sledování ve studiích sahající od několika dní po několik let, což znesnadňuje porovnání výsledků. Díky složitému systému zpětné vazby se funkce ledvin po zvýšení příjmu bílkovin totiž obvykle dočasně zvýší. Po nějaké době (která je ale individuální) může dojde k poklesu funkce, a to buď na výchozí hodnotu, anebo dokonce pod ni. Z toho vyplývá, že je velmi důležité, kdy se na funkci ledviny budeme dívat – v době, kdy je vyšší (zlepšená), stejná a nebo nižší (zhoršená)? Třetím problémem je dodržování příjmu bílkovin u sledovaných jedinců, protože dieta a její testování je obecně složitější než například testování léků, a tak musíme brát výsledky studií s větší rezervou.
Obecně lze říct, že se zdá, že zvýšený příjem bílkovin je spíše spojen s vyšším rizikem vzniku onemocnění ledvin, ale výsledky studií v tomto ohledu nejsou jednoznačné [3]. Důležité jsou také zdroje bílkovin: některé proteinové přípravky mohou například mít vysoký obsah tuků a cholesterolu. Obecně se zdá, že bílkoviny rostlinného původu jsou vůči ledvinám šetrnější, ale je možné, že tento efekt není dán bílkovinami samotnými, ale tím, že jsou spojeny s jiným spektrem sacharidů, vyšším množstvím vlákniny a jinou skladbou tuků [5, 6].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Vojta
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1017/S0954422423000197
[2] John E. Hall, Michael E. Hall, Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology, kap. 25–128
[3] https://doi.org/10.1681/ASN.2020010028
[4] World Health Organization: Protein and Amino Acid Requirements in Human Nutrition: Report of a Joint WHO/FAO/UNU Expert Consultation, Geneva, Switzerland, World Health Organization, 2007
[5] https://doi.org/10.1053/j.jrn.2016.11.004
[6] https://doi.org/10.1681/asn.2016030248
Další čtení prověřené autorem:
