Ano, souvislost tam je, nicméně tato oblast není plně prozkoumána a výzkum souvislostí je spíše v začátcích.
Tzv. sekreční imunoglobuliny A (sIgA) jsou zodpovědné za obranu před střevními infekcemi i za udržování stálého střevního mikrobiomu (tedy mikroorganismů žijících ve střevě). Slouží jako obranná linie pro ochranu střeva před škodlivými organismy a toxiny [1], zároveň zajišťují, aby bakterie střevního mikrobiomu nebyly jinde v těle než právě ve střevě, protože by mimo střevo nemusely být prospěšné [2].
Sekreční IgA zřejmě zabraňují některým bakteriím v osídlení střeva, některé v jeho osidlování naopak podporují. Část bakterií má svůj povrch uzpůsoben tak, aby se na něj vázaly sIgA, díky čemuž se pak bakterie ve střevě snadněji usadí [3]. Protilátky sIgA také regulují, které geny budou aktivní [4], např. zabraňují škodlivé bakterii Salmonella v tvorbě některých bílkovin, které jsou zásadní pro vnik do buněk hostitele [2]. Interakce mikrobiom–sIgA se ale mezi lidmi velmi liší, a co přesně tyto rozdíly způsobuje, není zatím jasné.
Ukazuje se, že do určité míry má vliv i výživa daného člověka, přičemž problémem je jak nedostatečná výživa, tak i obezita. Obézní lidi mají slabší imunitní reakci, mají výrazně méně sIgA ve slinách. U myší, které byly krmeny velmi tučným jídlem, došlo k poklesu střevních sIgA. Roli hraje i genetika člověka [2].
Narušená rovnováha mezi sIgA a střevním mikrobiomem je spojována se zvýšeným rizikem výskytu alergií nebo astmatu [2]. Zároveň je spojována se zvýšeným výskytem bakterií, které se ve střevě sice v nějaké míře běžně vyskytují, ovšem za určitých podmínek mohou způsobit chorobu (např. Escherichia coli). A naopak je tato nerovnováha spojována se sníženým výskytem bakterií pro člověka prospěšných (např. čeleď Lachnospiraceae) [2].
Většina lidí s nedostatkem IgA je bez příznaků a na chybějící IgA se přijde pouze náhodou [5]. U lidí bez příznaků roli IgA pravděpodobně zastoupí jiné skupiny protilátek, konkrétně IgG a IgM [6]. Důsledkem nedostatku IgA může být zvýšené riziko již zmíněných alergií nebo vracejících se infekcí dýchacího a trávicího ústrojí. Ovšem současná léčba stojí spíše na léčbě příznaků těchto infekcí, ne na řešení nedostatku IgA [7].
O konkrétních doporučeních pro podporu imunity lidí s nízkou hladinou IgA jsem bohužel nic nenašla. Pomoci by ale měla vyvážená, pestrá strava, protože, jak bylo zmíněno výše, podvýživa i obezita hladinu protilátek IgA a jejich interakce se střevním mikrobiomem ovlivňují.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Henrietta
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1038/mi.2011.41
[2] https://doi.org/10.1038/s41577-021-00506-1
[3] https://doi.org/10.1126/science.aaq0926
[4] https://doi.org/10.1084/jem.20180427
[5] https://doi.org/10.1007/s10875-009-9357-x