Tuto odpověď bych ráda rozdělila na dvě části. V první části se budu snažit vysvětlit mechanismus hubnutí a ve druhé, jestli nám s tím může pomoci dýchání.
Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organization) definuje nadváhu a obezitu jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které představuje zdravotní riziko (viz sekce Další čtení na konci odpovědi). Kde se ten tuk bere? Odpověď asi napadne každého: přijmeme ho potravou. Jiná definice zase říká, že obezita vzniká na základě nepoměru mezi příjmem a výdejem kalorií. Zde se mluví o kaloriích, protože nemusí jít pouze o tuky; ty slouží jako zásobní forma energie, a tak si je lidské tělo vyrábí i z nadbytečných sacharidů nebo bílkovin. V tom vlastně tkví mechanismus hubnutí. Hubnutí nastává, když ty kalorie, uložené na horší časy, nějak spotřebujeme.
Pokud bychom se podívali hlouběji, tedy na buněčnou úroveň, zjistíme, že k uchovávání tuků existují specializované buňky – adipocyty (z latinského adiposus = tukový + cytos = buňka). Tyto buňky se nachází zejména v podkoží, ale také v dutině břišní nebo tvoří ledvinové pouzdro. Adipocyty mají na rozdíl od ostatních buněk obrovskou organelu (orgán buňky), kterou nazýváme vakuola. Jedná se vlastně o váček, který zabírá většinu buňky. Tato vakuola se může téměř neomezeně plnit tukem, který ve chvíli, kdy ho naše tělo potřebuje, posílá do krve [1, 2]. Jak jsem psala výše, tyto buňky se nacházejí zejména v podkoží a dutině břišní; pokud jsou tedy zásoby tuků nadměrné, buňky jsou zvětšené natolik, že je to vidět pouhým okem, společně tak tvoří to, čemu říkáme faldy. Na to, jak rychle a efektivně se dokáží adipocyty plnit a vyprazdňovat, má vliv řada faktorů, jako je genetika, pohyb i prostředí, ve kterém žijeme [3]. Velmi čerstvá studie dokonce ukázala, že buňky, které už jednou byly obézní, nabírají na objemu rychleji než ty, které nikdy obézní nebyly [4]. Což je teda trošku nefér, ale nic s tím neuděláme. Při hubnutí tedy dochází k vyprazdňování tukových váčků, ne ke snižování počtu tukových buněk. Vypadá to, že počet adipocytů se může snižovat pouze do puberty, v dospělosti však už téměř neklesá, a to ani při hubnutí [5]. Jinak je tomu u tloustnutí, kdy to vypadá, že při obezitě může ke zvýšení počtu tukových buněk dojít [6].
Teď už se dostávám k druhé části otázky, tedy zda k hubnutí pomáhá správné dýchání. V časopisech pro ženy lze prý najít osvědčenou metodu k hubnutí, které se říká „Long Breath Diet“. Pokud se na ni ale podíváme blíž, zjistíme, že ve skutečnosti se jedná o posilování, u kterého možná zhubnete, ale důvodem nebude to dýchání. Upřímně jsem nenašla ani jednu publikaci, která by se tím zabývala.
Hodně skloňované bývají aerobní versus anaerobní aktivity. Při aerobních aktivitách (to jsou ty, kdy se příliš nezadýcháváme) spalujeme zejména tuky, při anaerobních zejména sacharidy. Z pohledu hubnutí to ale vypadá, že je spíš jedno, který z typů sportu zvolíme. Při anaerobním sportu sice tuky přímo nespalujeme, poté ale naše tělo potřebuje doplnit energii a udělá to právě z tukových zásob. Ve skutečnosti tedy záleží spíš na tom, kolik spálíme kalorií, než jakým způsobem [7].
Co ale ve skutečnosti s obezitou úzce souvisí, je dýchání ve spánku. Spánková apnoe je onemocnění, při kterém dochází k zástavám dechu při spánku a spící člověk se přidušuje. Toto onemocnění je často spjato právě s obezitou. Jak naznačují některé studie, mohl by toto být jeden z faktorů, které přispívají k jejímu vzniku. Buňky, které jsou takto přidušovány, mají totiž tendenci více střádat tuky [8]. Zároveň spánková apnoe zvyšuje vylučování leptinu tukovými buňkami. Leptin je hormon, který reguluje příjem potravy a energetický výdej, a jeho vysoké koncentrace se pojí právě s obezitou (stejný účinek platí i o nedostatku spánku, to ale do dýchání nepatří [9]).
Stručně řečeno, hubnutí znamená využívání tukových zásob uložených v tukových buňkách – adipocytech. Počet těchto buněk se po pubertě zpravidla nesnižuje, ale může se zvyšovat v případě, že tělo ukládá více tuku, než kolik mohou stávající adipocyty pojmout.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Katka
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1152/physrev.1998.78.3.783
[2] Koolman Jan and Röhm Klaus-Heinrich, Barevný atlas biochemie, ISBN: 9788024729770. Grada, 2019.
[3] https://doi.org/10.4274/jcrpe.galenos.2023.2023-3-2
[4] https://doi.org/10.1038/s41586-024-08165-7
[5] https://doi.org/10.1038/nature06902
[6] https://doi.org/10.1038/s41580-018-0093-z
[7] https://doi.org/10.1111/obr.13039
[8] https://doi.org/10.1038/s41598-024-79458-0
[9] https://doi.org/10.1080/07853890310024659
Další čtení prověřené autorem:
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight