Genetická informace není zkušenost. To, že se některé zkušenosti mohou epigeneticky zapsat do chromatinu (obecný název pro DNA a proteiny okolo, které jí zpracovávají a regulují její využití), neznamená, že starší lidé mají lepší genetickou informaci. To, co se epigeneticky zapíše do chromatinu, nejsou vzpomínky nebo naučené informace ze školy, ale následky životního stylu.

Zaprvé, jak je popsáno v původním příspěvku (vizte níže sekci Další čtení), při tvorbě pohlavních buněk dochází k náhodnému rozdělení DNA napůl. Některé pohlavní buňky tedy vůbec tu část, která nese nějakou epigenetickou značku, mít nemusí. [1]

Zadruhé, při tvorbě pohlavních buněk a v raných fázích vývoje embrya dochází k přísné kontrole kvality a zároveň částečnému resetování chromatinu – epigenetické značky jsou z velké části vymazány a při tvorbě spermií jsou zničeny i histony, nejčastější nositelé epigenetické informace. Histony jsou malé proteiny, na které je DNA namotána a které jí pomáhají podle potřeby zabalit (heterochromatin) a uvolnit (euchromatin). [2, 3]

Zatřetí, s věkem roste počet náhodných mutací, které se hromadí v těle, a stejně tak roste šance, že jste se potkali s nějakou mutagenní chemikálií. Obecně se dá říci, že čím je člověk starší, tím horší má startovní podmínky pro početí. Tento problém se exponenciálně zvyšuje po třicítce. Spermie starších mužů rozhodně nejsou kvalitnější a nenesou více informací, naopak, mají mnohem vyšší pravděpodobnost různých problémů [4]. To samé platí pro vajíčka. [5] 

Za tým Zeptej se vědce odpovídal Vojta

Zdroje:

[1] Molecular Biology of the Cell, Alberts, 6th edition, Garland Science, 2015
Kapitoly 4,5

[2] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3130423/ 

[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3539357/ 

[4] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3253726/ 

[5] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4389129/

Další čtení:

https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/0227-muzeme-zivotospravou-ovlivnit-sve-geny/