To, že na dubech zůstává listí přes zimu, ví jistě každý, kdo četl Werichovu pohádku „Až opadá listí z dubu“. Proč tomu tak ale je a jestli to dělají i jiné stromy, se vlastně moc dobře neví.

Stromy listy neztrácejí, ale odhazují

Obecně je podzimní zbarvení a opad listů (odborně takzvaná senescence) jev řízený samotným stromem – listy v reakci na změny teploty a délku dne nejprve začnou rozkládat a vstřebávat využitelné látky a poté vytvoří korkovou vrstvu u báze řapíku, která zajistí odlomení listu od větve [1, 2]. Pokud byste tedy větev uřízli dříve, listy samy od sebe neodpadnou. Suché listy na dubech jsou již mrtvé a k jejich opadnutí musí přispět další faktory.

Setrvání suchých listů na stromech se nazývá marcescence a vědci se jí začali věnovat už v 18. století [3]. Mikroskopická pozorování později ukázala, že u těchto listů se oddělovací vrstva vytvoří jen částečně, takže list neodpadne hned, ale často až na jaře, kdy se vytvoří další oddělovací vrstva [4].

Vrátíme-li se k původní otázce, opadávání listí z dubů opravdu závisí na druhu dubu. Středomořské druhy (dub cesmínovitý, kermesový nebo korkový) například neopadávají, nebo lépe řečeno opadávají průběžně po celý rok, takže zároveň zůstávají i celý rok zelené. Z našich běžných původních dubů dříve opadává zřejmě dub letní, zatímco dub zimní (jak ostatně napovídá i jeho jméno) si častěji ponechává uschlé listy i přes zimu. Bohužel na toto téma jsme nenašli vědeckou literaturu, a tak vycházíme pouze z pozorování botaniků [5].

K čemu je dobré neshodit na zimu listy

Je až s podivem, že první důkladnější práce o marcescenci byla napsaná teprve v roce 2023 [6]. Zabývá se však především severoamerickým bukem velkolistým (Fagus grandifolia) a ukazuje, že listy přes zimu častěji setrvávají na menších stromech a nižších větvích – jsou ale velké rozdíly i mezi stejně velkými jedinci. Opad zbylých listů pak proběhl během pouhých dvou týdnů koncem března.

Autoři článku [6] vyzývají k dalšímu studiu problému a rekapitulují dřívější práce a teorie o významu marcescence: 1) setrvání listů přes zimu nemá žádný význam, je to jen nedokonalý přechod k opadavosti, 2) odrazuje kopytníky okusující pupeny – proto jsou suché listy spíše dole, 3) čím déle na podzim vydrží listy na stromě, tím lépe z nich strom stáhne živiny, 4) listy, které zůstaly přes zimu na větvích, jsou lépe rozloženy díky vystavení světlu a ultrafialovému (UV) záření než listy, které leží na zemi, 5) listy chrání pupeny před mrazem. Ostatní teorie považují autoři spíše za nepravděpodobné.

Zajímavé je, že ač pro stromy je marcescence relativně vzácná, u bylin je v nějaké míře téměř pravidlem (představte si trs suché trávy) a autoři této české studie [7] předpokládají v souladu s hypotézou č. 4, že by mohla mít pozitivní vliv na rozklad ligninu v listech vlivem UV záření a modrozeleného světla [8, 9].

Pro Zeptej se vědce odpovídali Tomáš a Martin