Abychom lépe pochopili, proč válečný konflikt nebo testy raket – bez ohledu na rozsah – nemohou ovlivnit rotaci Země a její polohu ve Sluneční soustavě, je nutné si prvně uvědomit, jakou mírou uvolněné energie disponujeme ve vztahu k naší planetě. Země je zjednodušeně obrovské a velmi hmotné kulovité těleso, čemuž odpovídají síly, kterými na něj musíme působit, pokud chceme u takového tělesa vyvolat jakoukoliv změnu. I když se uvolněná energie z explozí může zdát extrémní, v porovnání s přírodními procesy, jako je zemětřesení, sopečné erupce nebo slapové jevy, je lidské počínání několikanásobně slabší.

Změna rotace

Jako příklad lze uvést ničivé zemětřesení na Sumatře z roku 2004 (na Richterově škále dosáhlo 9,0 stupňů), které bylo natolik silné, že drobně vychýlilo zemskou osu a zkrátilo délku dne o 2,68 mikrosekundy [1]. Energie uvolněná při tomto zemětřesení by se dala přirovnat k výbuchu 23 000 atomových bomb. To odpovídá téměř dvojnásobku všech jaderných zbraní, které mají velmoci dohromady k dispozici.

Pokud bychom chtěli nějakým způsobem přece jenom rotaci Země ovlivnit, můžeme si to ukázat na názorném příkladu. Řekněme, že chceme zkrátit den o 1 sekundu. Při současné rychlosti otáčení Země (1 otočka za 24 hodin = 86 400 sekund) je její moment hybnosti přibližně 7×10³³ kg m²/s[2]. Pokud by se naše planeta měla otočit za 86 399 sekund namísto původních 86 400, museli bychom zrychlit rotaci planety navýšením momentu hybnosti o 0,001 %. I na takovou malou změnu je zapotřebí nepředstavitelné množství energie, které odpovídá odpálení miliónů termonukleárních hlavic Car-bomby – nejsilnější bomby, která kdy byla na Zemi otestována. To je z hlediska proveditelnosti nereálné.

Dopady na podnebí

Změnu globálního klimatu by za určitých okolností způsobit šlo, kdyby se použilo dostatečně velké množství jaderných hlavic. Výzkumy odhadují, že k prvním pozorovatelným změnám podnebí by mohlo dojít již při regionálním konfliktu (např. mezi zeměmi zmiňovanými v dotazu, Izraelem a Íránem), pokud by bylo použito okolo 100 hlavic o podobné síle, jako byla plutoniová zbraň „Fat Man“ shozená roku 1945 na Nagasaki [3]. V tomto případě by největší škody byly způsobeny v místě dopadu. Pocítili bychom to nicméně i v rámci poklesu celosvětové průměrné teploty o přibližně 2 °C a snížení srážek o zhruba desetinu po dobu minimálně 5 let, což by se zajisté promítlo do světové produkce zemědělských plodin a mezinárodního obchodu [4].

Kdyby došlo k plnohodnotnému jadernému konfliktu mezi USA a Ruskem, při kterém počítáme s odpálením všech strategických jaderných zbraní, jež mají k dispozici, lze podle klimatických modelů předpokládat globální ochlazení až o 10 °C [5].

Tento jev se obecně označuje jako „nukleární zima“. Nejedná se však o přímý důsledek výbuchů, ale o navazující efekt ničivých požárů, u kterých dojde k uvolnění velkého množství prachových částic a sazí do horních vrstev atmosféry. Ty pak omezují průchod světla a tepla ze Slunce, v důsledku čehož se povrch planety ochladí. Takový pokles teplot by měl ničivé následky pro zemědělství, planetární ekosystémy a přežití živých tvorů včetně člověka.

Globální oteplení tím nezvrátíme

Jaderné výbuchy tedy mohou způsobit poměrně rychlé ochlazení na celosvětové úrovni, nejedná se však o přímé „zvrácení“ oteplování. Nukleární ochlazení nemá stejné mechanismy jako přirozené klimatické změny a po odeznění vlivu prachu a aerosolů v atmosféře by se trend oteplování obnovil, navíc možná rychleji kvůli dodatečným emisím oxidu uhličitého (CO₂), vodní páry a dalších plynů z lesních požárů a požárů infrastruktury (například únik plynů v důsledku hoření průmyslových hal).

Celý tento stav by byl navíc doprovázen obrovskou ekologickou a humanitární katastrofou. I kdybychom čistě teoreticky chtěli ochladit planetu tímto způsobem, neexistuje žádný reálný scénář, ve kterém by to nepřineslo i masivní ztráty na životech a kolaps ekosystémů.

(Více lze nalézt k tomuto tématu ve starších dotazech v našem projektu: 1421 – Jaderné testy za studené války nebo 525 – Uhlíková stopa války)

Pro Zeptej se vědce odpovídal Kamil