Vysoká aktivita klíšťat u nás je umožněna vhodnými podmínkami prostředí [1]. Z těch hlavních můžeme zmínit klimatické podmínky (zejména kombinace teploty a vlhkosti) [2, 3], relativně vysoké zastoupení lesů, které jsou pro klíšťata nejvhodnějším prostředím [4], a dostupnost vhodných hostitelů [1, 4], na kterých mohou klíšťata sát (zejména vysoká zvěř, která je významným zdrojem potravy pro dospělá stádia klíšťat) [4]. S klimatickými faktory pak souvisí i nadmořská výška – většina oblastí ČR je v nadmořské výšce, která klíšťatům vyhovuje [5].

Máme klíšťat více než v jiných státech?

Odpověď bych ale ještě rád doplnil o obecnější komentář k porovnání množství klíšťat mezi různými státy. Množství klíšťat je totiž na takto globální úrovni poměrně obtížně měřitelné. Dá se určit, kolik klíšťat na dané lokalitě v daný čas číhá na vegetaci na hostitele [6]. Většina klíšťat dané populace však v tu chvíli aktivní není – buď jsou nasátá a přeměňují se do dalšího vývojového stadia, nebo kladou vajíčka, nebo nabírají ztracenou vodu v opadu (vrstvě tlejících listů a dalšího rostlinného materiálu na zemi) [4]. Nicméně podíl těchto aktivních klíšťat proporčně odpovídá celkové velikosti populace na daném místě.

Problém je, že aktivita klíšťat se velmi výrazně mění v místě a čase, opět v závislosti na podmínkách prostředí: aktuální počasí (např. vysoké jarní teploty podporují rychlý start sezóny a vysokou aktivitu, naopak v létě vysoké teploty aktivitu spíše tlumí), mikroklima dané lokality (např. mikroklima klíšťaty oblíbených listnatých a smíšených lesů jim umožňuje lépe hospodařit s vodou – zabránit vysychání), dostupnost hostitelů, roční období (maximum aktivity na jaře a na podzim z velké části vyplývá z vývojového cyklu klíštěte – po nasátí klíště potřebuje čas na přeměnu do dalšího stádia) [4, 7]. Objektivní porovnání množství klíšťat v jednotlivých státech je tedy složité.

Rakousko se ke srovnání moc nehodí

Asi nejobjektivnějším dostupným údajem jsou počty hlášených případů klíšťaty přenášených onemocnění přepočtené na počet obyvatel (jinými slovy: kolik lidí z celkového počtu obyvatel onemocnělo nemocemi, které přenášejí klíšťata). V tomto porovnání je třeba mít na paměti, že počet hlášených případů odráží nejen aktivitu klíšťat, ale i to, jak moc jsou v typických biotopech klíšťat v dané zemi aktivní lidé. Na příkladu dat o výskytu klíšťové encefalitidy si můžeme porovnat minimálně státy střední Evropy (s výjimkou Rakouska, kde je extrémně vysoká proočkovanost proti tomuto onemocnění) a východní Evropy, kde se tento virus vyskytuje běžně. Tam se opravdu ČR dlouhodobě pohybuje na předních příčkách, typicky společně se Slovinskem a pobaltskými republikami [8]. Čili klíšťat u nás pravděpodobně opravdu bude v porovnání s okolními státy hodně.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Vašek