Histaminová intolerance (HIT) se vyskytuje u lidí, kteří mají zhoršenou schopnost odbourávat histamin. Histamin je důležitý pro zdravé fungování těla. Přijímáme ho z potravy, ale umí si ho vyrobit a uschovat i naše buňky. Je to důležitý signál, který se spouští například při alergiích, ale i při tvorbě žaludečních kyselin či kontrole bdělosti. Alergickou reakci je ale nakonec potřeba ukončit, a tak máme v těle standardně enzymy, které histamin průběžně odbourávají a pomáhají tak zachovat rovnováhu. Při přebytku histaminu např. z potravy tělo reaguje stejně, jakoby mělo alergickou reakci, byť se nejedná přimo o pravou alergii. A když tělo nemá dostatek enzymů, které ho umí odbourat, dochází k problémům [1].
Opravdu se jedná o HIT?
Histamin v těle odbourává několik enzymů, mezi které patří i diaminooxidáza (DAO). Na změření množství a aktivity DAO existuje krevní test. Na základě tohoto testu při nízkých hodnotách pak často lékaři diagnostikují HIT. Nicméně test z krve nevypovídá dobře o množství DAO ve střevě, kde potřebujeme zpracovat histamin z potravy, navíc DAO není jediný enzym, který může histamin odbourávat. Diagnóza HIT jen na základě tohoto testu tedy nemusí být správná a to dokonce i když nám zabere nízkohistaminová dieta. Je nutné také vyloučit možné další vysvětlení.
Prvním krokem je tedy se ujistit, že skutečně došlo k vyloučení jiných možných diagnóz, jako je třeba mastocytóza, celiakie (ta může být takový chameleon, kterého je těžké odhalit), syndrom dráždivého tračníku (IBS), zánětlivá onemocnění střev, jako je Crohnova nemoc či ulcerózní kolitida, infekce střev bakteriemi či parazity či jiné možné příčiny obtíží. Pokud by totiž člověk měl jinou diagnózu, akorát by se trápil nízkohistaminovou dietou místo nasazení vhodné diety či léčby odpovídající skutečné příčině. Z osobní zkušenosti můžu říct, že s kvalitní diagnostikou HIT může být v ČR problém.
Přechodná HIT
Pak je také třeba říct, že histaminová intolerance může být jen dočasným stavem [2], například v důsledku nějaké střevní infekce. Funkce DAO může být navíc blokována některými léky [3]. Zvýšené množství histaminu může být i součástí tzv. střevní dysbiózy [4], tedy jakéhosi nezdravého stavu střeva, kdy dojde přemnožení “špatných bakterií” na úkor těch “dobrých bakterií”, a který může nastat u celé řady nemocí. Po zahojení střeva nebo vysazení léků tak může samovolně dojít k vymizení příznaků.
Léčba
Zatím neexistuje léčba, která by uměla histaminovou intoleranci vyléčit. Příznaky je ale možné zmírnit dodržováním nízkohistaminové diety [5], ovšem ta by měla být nasazena jen dočasně, protože je vysoce omezující a může vést k nedostatku některých živin. Může však dát střevu čas se vzpamatovat a pak je možné postupně přidávat potraviny a testovat, které z nich a v jakém množství dobře snášíme.
Je možné také vyzkoušet doplňky stravy, které slibují chybějící enzym doplnit [6]. Ovšem tady bych zdůraznila, že doplňky stravy neprochází testováním účinnosti a nepodléhají kontrole kvality. Musíte tedy výrobci věřit, že doplněk skutečně funguje a že dodržuje standardy, a tedy enzymu je v něm dostatek. Tyto přípravky nejsou navíc právě levné.
Některé studie také našly u pacientů s HIT jiné složení střevních bakterií než u zdravých jedinců, a to například větší výskyt bakterií, které histamin přímo vytváří [7]. Dalo by se tedy očekávat, že úpravou stravy, a tedy i snížením množství těchto bakterií by se mohly změnit pozorované obtíže [8]. Bohužel je ale tento výzkum zatím v plenkách, takže neexistuje konkrétní návod, jak postupovat.
Nepropadejte panice
Ve výzkumu HIT je mnoho mezer a i existující výzkum je často publikovaný v ne úplně důvěryhodných časopisech (predátorské časopisy, které často publikují i nekvalitní studie). Je tedy složité najít spolehlivé a vědecky ověřené informace.
Osobně za nejdůležitější považuji nepodléhat panice a přijmout, že naše tělo může potřebovat něco jiného než těla ostatních lidí. Může se jednat o situaci dočasnou nebo dlouhodobou, ale důležité je zorientovat se v dietních opatřeních, najít vhodný nízkohistaminový způsob stravování a zajistit dostatečný přísun živin. To často vede k dlouhodobé stabilizaci stavu a snížení až vymizení obtíží.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.36290/vnl.2023.005
[2] https://doi.org/10.1093/ajcn/85.5.1185
[3] https://doi.org/10.1186/2045-7022-4-S3-P23
[4] https://doi.org/10.3390/ijms21228664
[5] https://doi.org/10.1038/s41430-018-0260-5
[6] https://doi.org/10.1007/s10068-019-00627-3