„Krevní skupiny“ jsou systémy dělení krve podle toho, jaké molekuly (zvané antigeny) se vyskytují na povrchu krevních buněk daného člověka. V současné době rozlišujeme 44 systémů, podle kterých můžeme definovat různé krevní skupiny [2]. Těchto 44 systémů zahrnuje dohromady asi 300 různých antigenů, kterými jsou definovány jednotlivé skupiny.
Nejznámějším systémem krevních skupin je systém ABO (označován také jako AB0, obsahující krevní skupiny A, B, AB a 0). Povědomí o něm je rozšířeno patrně pro jeho významnost při transfuzích krve [1]. Systém ABO obsahuje pouze 3 antigeny, podle kterých lze „typy krve“ třídit. Jmenují se A, B a H, a svou různou kombinací tvoří zmíněné krevní skupiny A, B, AB nebo 0 (od obou rodičů jsme dostali do vínku antigen H).
Kromě již zmíněného ABO systému se nejčastěji hovoří o Rh faktoru, který je pojmenován podle makaka rhesus. Rh faktor může být pozitivní či negativní a při krevní transfúzi taktéž hraje důležitou roli [3a, 3b]. Jako poslední systém relevantní pro naši otázku zmiňme existenci málo známého systému MN, který však hraje při transfuzi roli jen vzácně [4].
Nyní už ale k hladovému dotazu.
Teorie o propojení krevních skupin systému ABO a určitých dietetických požadavků je velice rozšířená. Nejprominentnějším šiřitelem je bezesporu Peter J. D’Adamo. Jeho kniha „Eat Right 4 Your Type“ (v češtině pod názvem „Výživa a krevní skupiny“) vyšla ve více než 65 jazycích a bylo prodáno více než 7 milionů kopií [5]. Jeho teorie byla založena na pozorování, že nositelé různých krevních skupin mají jinou náchylnost k srdečním chorobám [6]. Přestože kniha sama hlásala, že studie podporující teze v knize obsažené budou dokončeny během následujících dvou let (tvrzení při jejím prvním vydání v roce 1996), přinejhorším během následujících dvou týdnů (tvrzení při jejím druhém vydání v roce 2004), žádná studie potvrzující přínos zohlednění krevních skupin při stravování nebyla dosud publikována.
Podobné problémy mají i teorie zabývající se spojením krevních skupin systému ABO s potravinovými alergiemi. Studie podporující tyto teorie jsou povětšinou nerecenzované a jejich výsledky jsou navíc v rozporu se závěry D’Adama [7].
Nelze však tvrdit, že seriózní studie na téma souvislost krevních skupin a vhodného způsobu stravování neexistují. Kupříkladu u systému ABO byly pozorovány rozdíly v náchylnosti nositelů různých krevních skupin ke kardiovaskulárním onemocněním, dieta však na sledované rizikové faktory neměla žádný vliv [8]. Tyto závěry se pochopitelně nelíbily autorovi D’Adamovi, který následně uveřejnil kritiku na svém webu [9]. U systému MN byla popsána souvislost mezi krevním typem a zpracováním tuků v potravě [10]. Tato souvislost je však patrně zapříčiněna tím, že geny ovlivňující citlivost na množství tuku v krevním řečišti jsou na chromozomu v těsné blízkosti genu definujícího krevní skupinu MN. V takovém případě (kdy se geny nachází na chromozomech fyzicky blízko sebe) je větší pravděpodobnost, že je zdědíme společně — i když funkce těchto genů jsou naprosto odlišné.
Abychom ale jen nehaněli: vliv krevních skupin na určité aspekty našeho zdraví zatím vyloučit nemůžeme. Mimo studie, které odhalily spojitost krevního systému ABO s určitými parametry, jak už jsme zmínili výše [8], existují náznaky, že nositelé některých krevních skupin jsou náchylnější k poruše srážení krve [11] nebo k odlišnostem v hladině tuků v krvi [12]. V mnoha případech ale existují i práce, které se navzájem popírají, jako například v případě cukrovky typu 2, kde byly u krevní skupiny B zjištěny obě možnosti vztahu k tomuto onemocnění, tedy jak ochranný, tak zvyšující riziko [13 vs. 14]. Přehledná studie shrnující poznatky ohledně vlivu krevních skupin na různé parametry, jako je náchylnost ke kardiovaskulárním onemocněním, hladiny cholesterolu a dalších, ukazuje, že výzkum v této oblasti možná není ztrátou času, zatím však po mnoho dekád zůstává na akademické úrovni [15].
Vzato kolem a kolem, stravování dle vašeho krevního typu je tedy spíše mýtus. Vliv některých krevních antigenů na naše zdraví však úplně vyloučit nemůžeme a uvidíme, co přinesou další studie.
Pro Zeptej se vědce odpovídal David
Použité zdroje:
[1] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1461144/
[2] https://www.isbtweb.org/isbt-working-parties/rcibgt.html
[3a] https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.3181/00379727-43-11151
[3b] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15504174/
[4] https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.3181/00379727-24-3483?journalCode=ebma
[6] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21945157/
[7] https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/13590840701352807
[8] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3893150/
[10] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/9212175/
[11] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17002642/
[12] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25466598/
[13] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2850622/
[14] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9585571/
[15] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/vox.12786