Vzhledem k tomu, že imunita je velmi komplikované téma, nabízím tedy zjednodušený náhled na problematiku protilátek.

Neexistuje mechanismus, který by přímo selektoval protilátky na základě jejich neutralizační aktivity. Protilátky jsou vždy selektovány primárně na základě jejich schopnosti vázat antigen (=afinita). 

Rozlišujeme celkem 9 izotypů protilátek – imunoglobulinů – IgM, IgD, IgG1, IgG2, IgG3, IgG4, IgA1, IgA2 a IgE. Jednotlivé izotypy se liší především strukturou, zastoupením v séru a biologickou aktivitou/funkcí – typem imunitní odpovědi, kterou jsou schopné vyvolat. Rozlišujeme několik základních funkcí – neutralizace, opsonizace, aktivace komplementu a zprostředkování buněčné cytotoxicity.

To, jaké izotypy se budou produkovat, závisí na typu antigenu (protein, polysacharidy…) a na povaze imunitní odpovědi, resp. přítomnosti ko-aktivačních molekul B lymfocytů – molekul komplementu, interferonů, interleukinů apod.

A teď se podíváme blíže pouze na neutralizační aktivitu protilátek. Neutralizace antigenu je významnou součástí imunitní odpovědi a je primárně zprostředkována izotypem IgG, který je zároveň hlavním izotypem sekundární protilátkové odpovědi, společně s izotypy IgA a IgE. Z výše zmíněných izotypů pouze IgD a IgE nemohou mít neutralizační aktivitu, v séru je však jejich zastoupení < 1 % z celkového množství protilátek. Zvýšené zastoupení izotypu IgE lze pozorovat v případě alergií nebo některých parazitárních infekcí.

Negativní selekce B lymfocytů (=vyřazují se ty lymfocyty, které reagují na tělu vlastní antigeny) nesouvisí se selekcí protilátek na základě jejich biologické funkce.

Za tým Zeptej se vědce zdraví Ondřej