Odpověď
Pesticidy jsou široká skupina přípravků proti různým chorobám (např. fungicidy proti houbám), škůdcům (např. insekticidy proti hmyzu, nebo rodenticidy proti hlodavcům) a plevelu (herbicidy). Kromě ochrany cílové plodiny/zboží/místa je jejich působení obecně spíše nepříznivé, a proto je potřeba je užívat v co nejomezenější míře, jelikož sebou nesou řadu rizik.
Řada pesticidů má negativní vliv na plodnost (snížení množství nebo kvality spermatu, erektilní dysfunkce, ženskou neplodnost), zvýšené riziko vývojových vad, změnou nitroděložního růstu nebo zvýšené riziko potratů, případně ovlivňují hormonální rovnováhu v těle (hormonální disruptory). Mnohdy se jedná o látky typu organických sloučenin chloru (nejznámějším je DDT [1] nebo polychlorované bifenyly PCB [2]), organofosfátů, glyfosfátů nebo pyrethroidů. [Velmi podrobné informace zdravotních rizik poskytuje zdroj 3].
Užívání pesticidů je na řadě míst regulováno [4], nicméně v dřívější době, v rozvojových zemích nebo při delšímu vystavení větším koncentracím (např. u pracovníků v agrikultuře) je negativní dopad pesticidů ještě významnější.
Jeden příklad
Jedním z příkladů je dibromochloropropan (DBCP) [5], pesticid používaný proti hlísticím, které poškozují ananas, banány a jiné tropické ovoce. Do amerického zemědělství byl zaveden v roce 1955 a schválen pro použití jako fumigant v roce 1964. Kolem 1961 se v laboratorních experimentech ukázalo, že DBCP zmenšuje varlata hlodavců a významně snižuje množství a kvalitu spermií. Sloučenina byla nicméně široce prodávána a stala se obchodně úspěšnou. V roce 1977 se dělníci ve výrobním závodě začali obávat, že nemohou zplodit děti. Nouzová studie americké vládní agentury zjistila, že v mnoha případech pracovníci trpěli nedostatkem nebo nepřítomností spermií. Zatímco v amerických zařízeních byla následně zavedena kontrola užívání tohoto produktu, výrobek byl nadále uváděn na trh a stříká se v Latinské Americe, na Filipínách, v některých afrických zemích a jinde.
Závěrem
Zdravotní rizika pesticidů existují a není dobré je podceňovat ani v našich končinách. Vhodné je se kontaktům s nimi co nejvíce vyhýbat (volbou zdroje potravin, životního prostředí) a vážit jejich případné použití, ať už v osobním životě nebo průmyslu.
Lukáš Dušek
Zdroje
[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/DDT
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Polychlorovan%C3%A9_bifenyly
[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2231436/
[4] EU databáze pesticidů: https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-db_en
[5] https://ejatlas.org/conflict/dbcp-and-male-infertility-in-lathrop-california