Musím se přiznat, že je toto téma mnoho světelných jednotek od mého zaměření a bohužel nemáme žádného dostupného odborníka na astrofyziku. Konzultovala jsem to ale se známým, který se věnuje astrobiologii, takže základní koncept by měl být správně.
Odpověď je založena na vysvětlení tohoto jevu odborníky z Astronomického ústavu AV ČR a naučného článku České astronomické společnosti.
Jak už z názvu plyne, od 13. 12. začíná Slunce zapadat později, zároveň je však stále před slunovratem. Den se tedy dále zkracuje tím, že slunce vychází později. Proto „dne nepřidá“. Je to způsobeno posunem takzvaného pravého poledne (čas, kdy je Slunce nejvýše na obloze).
Země vykonává dva pohyby, otáčení kolem své osy a oběh kolem Slunce po eliptické dráze. Ale zatímco rychlost otáčení je stálá, rychlost oběhu se během roku mění kvůli síle gravitace, kterou Slunce působí na Zemi. V prosinci tedy Země stále zrychluje ve svém oběhu, ale nestíhá se dootočit, což je právě na 13. 12. nejvíce znát.
Pro ilustraci přikládám tabulku času východů a západů Slunce.
[Přesný čas záleží na zeměpisné poloze.]
Za tým vypracovala a zdraví Christina
Christina Karmann, VŠCHT Praha – FTOP – Ústav technologie vody a prostředí
Zdroje
