Odpověď
Začnu od konce, a tedy tím, jak se hnojiva vyrábí ze zemního plynu. Metan získaný ze zemního plynu je konvertován parou za vysoké teploty a tlaku na oxid uhličitý a vodík. Vodík je posléze společně se vzdušným dusíkem použit pro výrobu amoniaku tzv. Haber-Boschovou syntézou. Z amoniaku se pak dále syntetizují hnojiva [1].
V České republice amoniak vyrábí například ORLEN Unipetrol, který však jako zdroj vodíku nepoužívá zemní plyn, ale zpracovává ropné zbytky (asfalty) takzvanou parciální oxidací. Surovina je zplyňována vodní parou a kyslíkem při teplotách 1300–1430 °C, kyslík je získáván z destilace zkapalněného vzduchu. Takto vznikne plynná směs obsahující oxid uhelnatý, oxid uhličitý, vodní páru a vodík. Získaný vodík se pak používá do dalších procesů v rafinérii, včetně výroby amoniaku.
Na syntézu amoniaku je spotřebováno zhruba 3–5 % celosvětově vyprodukovaného zemního plynu a 1–2 % energie. Je ale též důležité mít v patrnosti, že průmyslová syntéza amoniaku umožnila zefektivnit produkci potravin, a tak snížit plochu polí a uživit větší populaci [2]. Z amoniaku je pak vyráběna drtivá většina hnojiv, jen minimum je stále těženo v nalezištích ledku v Chile a Indii [3].
Alternativou syntetických hnojiv jsou pak organická hnojiva, hnůj, kompost a močůvka. Tato hnojiva mají přírodní původ a nejsou vyrobena ze zemního plynu. U zahrádkářských hnojiv bych ještě chtěla upozornit na přítomnost rašeliny. Ta je pouze doplňkem a sama o sobě neobsahuje mnoho živin. Její nadměrnou těžbou navíc dochází k ničení cenných ekosystémů [4–5].
Závěrem však musíme konstatovat, že jednoduché vodítko, jak v obchodě poznat které hnojivo bylo jak vyrobeno, není. Nejlepší řešení je zjistit si co nejvíce informací o daném výrobci. Například firma Forestina vyrábí řadu Hoštické hnojivo, kde využívají přírodní zdroje pro přípravu těchto hnojiv [6].
Za Zeptej se vědce odpovídaly Christina a Pavla.
Zdroje
[1] https://www.nature.com/articles/s41557-020-0481-9
[2] https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-1-4020-3611-8_2
[3] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/B9780123744609000068
[4] https://www.jstor.org/stable/3868163?seq=1
