Měsíc je po Slunci nejjasnější objekt jak na noční, tak i denní obloze. Není tedy divu, že již odpradávna přitahuje zrak lidí.
V rané době vývoje Země, krátce po svém vzniku, Měsíc výrazně zpomalil rotaci Země. To mělo zásadní vliv na budoucí vývoj života na Zemi (jinými slovy, bez Měsíce bychom tu nebyli) [1, 2]. Jeho gravitace ovlivňuje příliv a odliv moří a oceánů. Může však mít Měsíc vliv i na růst a vývoj rostlin a stromů?
Většina procesů a struktur v živém (organickém) světě má tzv. rytmický (střídavý) charakter. Bylo zjištěno, že jednotlivé fáze vývoje stromů se již od samotného vyklíčení, přes růst a dozrávání vyznačují střídáním klidových a aktivních období. Ta se pak odráží v jejich morfologii, stavbě a až na anatomické úrovni ovlivňují vnitřní uspořádání letokruhů. To vše následně ovlivňuje celkové vlastnosti dřeva (hustotu, pevnost, vlhkost,…).
V dřívějších dobách byli lidé odkázáni především na vlastní zkušenost, která vyplývala z přímého pozorování okolního světa, případně z pověstí a tradic, které se mezi lidmi předávaly. Lidé si všímali rozdílných vlastností dřeva, které bylo pokáceno v různých fázích měsíčního cyklu. Dřevo pokácené v době ubývajícího měsíce bylo sušší v porovnání se dřevem pokáceným během dorůstajícího měsíce. Podle toho volili jeho využití, např. jako stavební materiál, palivo, k výrobě hudebních nástrojů, plavebních vorů,… Např. už Plinius radil římským farmářům, aby ovoce sklízeli před úplňkem. Takové ovoce považoval za mnohem šťavnatější, vážící více a farmář i více vydělá. Avšak pro dlouhodobé skladování radil sklízet v době novu, protože takové ovoce zase déle vydrželo.
Vlastnosti dřeva jsou tedy spojené s množstvím vody, která je v něm obsažena a jde o to, co ovlivňuje její cestu z a do kořenů. Dle výzkumu za tyto procesy pravděpodobně není zodpovědný přímý vliv gravitace Měsíce, jelikož jeho gravitační působení je na takové úrovni minimální. Gravitace Měsíce však může působit na magnetické a elektrické pole Země, tak jak předpokládají Aschoff a Wever [3] a Dubrov [4]. Dochází k ovlivnění membránové aktivity v živých buňkách, což má za následek fyzikálně-chemické fixování vody, nebo usměrnění pohybu vody mezi buněčnou stěnou a cytoplazmou. Bavendamm [5] zjistil, že vliv na udržení vody ve hmotě dřeva má konkrétně měnící se vlastnosti celulózy a hemicelulózy. Rozdíly způsobené vlivem Měsíce jsou minimální, na kvalitu dřeva má však prokazatelný vliv délka slunečního svitu, tedy konkrétní roční období.
Dle výsledků v publikaci Zürcher [6] má dřevo na stavbu vyšší hustotu a pevnost v tlaku, což odpovídá kácení v období před novem. Studie dále říká, že palivové dřevo je naopak vhodné kácet v době před úplňkem. Z výzkumu také vyplývá, že ačkoli byly pozorovány odchylky v kvalitě dřeva během měsíčního cyklu, mnohem větší rozdíly byly zaznamenány mezi ročními obdobími. V zimě pokácené dřevo vykazuje vyšší kvalitu. Nicméně je třeba dodat, že problematika vlivu Měsíce na růst a vývoj stromů je složitá a zmíněné studie se ve svých závěrech prozatím jednoznačně neshodnou.
Za Zeptej se vědce odpovídala Eliška.
Zdroje:
[1] Crotts, A. (2014). The new Moon: Water, exploration, and future habitation. Cambridge University Press.
[2] Taylor, S. R., & McLennan, S. (2009). Planetary crusts: their composition, origin and evolution (Vol. 10). Cambridge University Press.
[3] von Aschoff, J., & Wever, R. (1962). Spontanperiodik des menschen bei ausschluss aller zeitgeber. Naturwissenschaften, 49(15), 337-342.
[4] Dubrov, A. P., & Brown, F. A. (1978). The geomagnetic field and life: Geomagnetobiology (p. 318). New York: Plenum Press.
[5] Bavendamn, W. (1974). Holzschaden und ihre Verhutung. Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft.
[6] Zürcher, E. (2001). Lunar rhythms in forestry traditions—lunar-correlated phenomena in tree biology and wood properties. In Earth-moon relationships (pp. 463-478). Springer, Dordrecht.
