Vliv hormonální antikoncepce na životní prostředí je spíš negativní. Látky obsažené v antikoncepčních přípravcích obsahují syntetický hormon etinylestradiol, který je účinný i v nízkých koncentracích a působí jako tzv. endokrinní disruptor – má vliv na hormonální systém vodních živočichů a způsobuje mimo jiné změny pohlavních funkcí, někdy dokonce změnu pohlaví ryb. Do vodního prostředí se tato látka dostává z moči žen, které antikoncepci užívají. Nejprve jde do splašek, následně kanalizací do čistírny odpadních vod, kde se ale při čištění rozkládá jenom částečně, a následně do řek.

Negativní účinek etinylestradiolu na vodní organismy byl dokázán i v extrémním zředění. Abychom si mohli představit, jak účinná tato látka je: negativní účinek bychom mohli pozorovat i v případě, kdybychom polévkovou lžíci čistého etinylestradiolu postupně naředili do objemu vody odpovídající objemu vody ve vodní nádrži Lipno.

Etinylestradiol a dva další lidské pohlavní hormony (estron a beta­‑estradiol) byly Evropskou komisí zařazeny na seznam sledovaných látek pro monitorování v rámci celé Unie v oblasti vodní politiky (Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/495). To znamená, že v Evropě se pravidelně monitoruje výskyt těchto látek v povrchových a pobřežních vodách. Zatím se jen sleduje, kde a v jakém rozsahu jsou ve vodách překračovány hladiny těchto látek, které mohou negativně působit na vodní ekosystémy. Zatím se nepřistoupilo k zařazení těchto látek mezi tzv. prioritní znečišťující látky. Pokud se tak stane, budou muset členské státy EU navrhnout opatření, aby se koncentrace snížila na bezpečné hodnoty. Toho lze dosáhnout např. omezením jejich používání nebo zavedením efektivnějších technologií čištění odpadních vod. Oba přístupy budou představovat pro státy značné náklady. K omezení použití antikoncepce se asi nepřistoupí, protože se používá pro terapeutické účely – přestože to jsou spojené nádoby, lidské zdraví se většinou staví nad zdraví vodních ekosystémů. Zůstává tedy zavedení nových metod čištění odpadních vod, což by ale významně zvýšilo energetickou náročnost procesu čištění. V ČR jsou tyto technologie dosud jen ve stádiu pokusného testování. K plošnému přebudování ČOV přistoupilo v Evropě zatím pouze Švýcarsko.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Branislav.

Zdroje

https://link.springer.com/article/10.1208/s12248-014-9561-3

https://pubs.acs.org/doi/full/10.1021/es4030035

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0165993617304338