Dotazy a odpovědi

0276 Jsou ekologické prací prostředky vhodnější?

Dotaz:

Mužů se prosím zeptat na ekologické prostředky – prací prostředky/ čisticí prostředky atd.? Zda jsou vhodnější variantou jak pro nás, tak pro ekologii planety? Maji konvenční prostředky podíl na zhoršení kůže/mikrobiomu?

Minutová odpověď:

Celá odpověď:

Pojďme si nejprve říct, jak prací a čistící prostředky fungují. 

Ať už se jedná o prací prášek, gel na nádobí nebo čistič sporáku, všechny čistící prostředky jsou již od pradávna (cca 2800 př.n.l.) založené na jednoduchém principu mýdla. Reakcí vody, tuků (živočišných nebo rostlinných) a zásady vznikají mýdla, které patří do skupiny látek zvané povrchově aktivní látky neboli tenzidy, které jsou zodpovědné za samotné čištění. Díky své specifické struktuře jsou výborně rozpustné ve vodě a zároveň jsou schopné interagovat s nečistotami, které jsou často mastné, a proto ve vodě nerozpustné. Tenzidy pomocí mezimolekulárních sil takové nečistoty vychytávají, uzavírají do tzv. micel, a tím je převádějí z čištěného povrchu (rukou, textilií atd.) do vodného roztoku, čímž vzniká kalná špinavá voda.  

S nástupem petrochemického průmyslu ve 40. letech minulého století přišly na scénu syntetické tenzidy, které se nachází ve většině čistících prostředků v našich domácnostech. K jejich výrobě se ve většině případů využívá ropa a nejčastěji se jedná o alkylbenzen sulfonáty. Syntetické tenzidy jsou často účinnější (lépe odstraňují skvrny i ve tvrdé vodě), a zároveň jsou většinou stabilnější, tedy se v přírodě pomaleji rozkládají. V čistících prostředcích se nachází i další syntetické látky (aditiva), které finálnímu produktu, jak ho známe z obchodu, zvyšují účinnost a stabilitu a přidávají dlouhotrvající vůni nebo líbivou barvu.

Také je potřeba si ujasnit, co jsou ekologické prostředky. 

Ne všechno, co je v “zelené” lahvi, musí být šetrnější k planetě a lidem. Nejlepší je řídit se certifikacemi, které zaručují dodržování jistých limitů pro obsah těchto výrobků. Na českém trhu se můžeme setkat např. s certifikacemi “Ekologicky šetrný výrobek” či „EU ecolabel” (alternativa ekologicky šetrného výrobku platná pro celou EU), pro které platí určitá pravidla. Například musí obsahovat jen tenzidy, které jsou 100% rozložitelné, nebo nesmí obsahovat konkrétní potenciálně škodlivé chemické látky. Existují i další certifikace, které nejsou pod hlavičkou EU – zde je potřeba si prostudovat, jaká pravidla výrobek s danou certifikací musí splňovat. Dále jsou dostupné i výrobky bez certifikace hlásající o sobě, že jsou ekologické – zde (a samozřejmě to neuškodí ani ve dvou předchozích případech) stojí za to se podrobněji podívat na složení výrobku – zda obsahuje biologicky snadno rozložitelné složky a zároveň složky rostlinného původu. 

Jsou ekologické čistící prostředky vhodnější pro naše zdraví a zdraví naše planety? 

Rozhodně ano. Úklidem pomocí konvenčních prostředků vnášíme do prostředí komplexní koktejl chemikálií, které mohou ovlivňovat naše zdraví i zdraví naší planety.  Čistírna odpadních vod není schopná většinu syntetických tenzidů odbourat, takže se tyto látky dostávají do vodních ekosystémů. Tenzidy svým pěněním narušují přestup kyslíku do vody, čímž ohrožují vodní organismy. Pro zvýšení účinnosti se do pracích prášků přidávají i fosfáty, které v prostředí narušují přirozený koloběh fosforu, což vede ke vzniku vodních květů (přemnožení sinic). Mezi další aditiva patří například o parabeny, ftaláty či benzotriazoly, které mají potenciál poškozovat naši imunitu (kožní ekzémy a alergie), hormonální regulaci či způsobovat dýchací potíže. Podobné účinky mají i na organismy v přírodě. Takže prostředky, které tyto látky neobsahují, jsou rozhodně lepší alternativou. 

Náš tip: 

Nemysleme si ale, že ekologický čistič najdeme pouze v obchodech. Podobný účinek může mít i po domácku vyrobený čistící prostředek. Kombinací obyčejného octu (tj. kyselina octová) a jedlé sody (tj. hydrogenuhličitan sodný) se snadno dokážeme zbavit vodního kamene, zápachu, vyčistit s nimi celou koupelnu, dřez i okna. Smícháním sody a octu vzniká voda, oxid uhličitý a octan, který je v přírodě snadno rozložitelný. Nutno ale podotknout, že se takto nezbavíme mastných nečistot. Na jejich odstranění jsou nezbytné zmíněné tenzidy, případně některé enzymy.

Mají konvenční prostředky podíl na zhoršení kůže/mikrobiomu? 

Lidský kožní mikrobiom se skládá z mnoha druhů bakterií, které jsou nám prospěšné a jejichž zdraví často souvisí s naší imunitou. Pokud tedy přehnaně používáme čistící prostředky, které mají za úkol ničit bakterie, např. antibakteriální mýdla či savo, můžeme si tím lokálně poškodit i svůj kožní mikrobiom. K podráždění kůže mohou přispět také výše zmíněná aditiva přidávaná do pracích a čistících prostředků, např. parfémy.

Zdroje:

  1. Association of endocrine disruptors and obesity: perspectives from epidemiological studies
    https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2605.2009.01035.x  
  2. Association between exposure to parabens and total mortality in US adults https://reader.elsevier.com/reader/sd/pii/S0013935121017163?token=E65E25B1CCB4A3E7B31CF0044618E06B0332E03D48DC0F89DAA2F1A514D19336BFC5DE9EE0AB9A258F886C1902BF88FA&originRegion=eu-west-1&originCreation=20220803113052 
  3. Respiratory Health Effects of Exposure to Cleaning Products 
    https://doi.org/10.1016/j.ccm.2020.08.010 
  4. Association of use of cleaning products with respiratory health in a Canadian birth cohort 
    https://www.cmaj.ca/content/192/7/E154.short  
  5. Effects of detergents on natural ecosystems and wastewater treatment processes: a review 
    https://link.springer.com/article/10.1007/s11356-019-05802-x  
  6.  Production of green surfactants: Market prospects https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0717345821000063 
  7. ROZHODNUTÍ KOMISE Evropské unie o ekologických kritériích pro udělování ekoznačky EU pracím prostředkům  
    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017D1218&from=EN 
  8. Interactions between surfactants and the skin – Theory and practice 
    https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0001868617305250#f0030   

Odpovídaly

(RECETOX, Masarykova univerzita)
(RECETOX, Masarykova univerzita)
Štítky: drogerie, eko, praní