Krémy s SPF 50: vy se ptáte, my odpovídáme!

Hlavním důvodem, proč se v dnešní moment SPF krémy více propagují, je fakt, že lépe rozumíme, jak moc nám sluneční záření škodí. Nejde tedy o reakci na nějaké změny slunečního záření v posledních letech.

V průběhu uplynulých několika desítek let se významně zlepšilo naše porozumění příčinám vzniku rakoviny kůže. Např. cca do roku 1990 se myslelo, že z UV záření (ultrafialového záření) škodí pouze UV-B záření, teprve poté začalo být v podezření i UV-A a trvalo ještě dalších mnoho let, než se toto podezření jednoznačně potvrdilo (UV-A a UV-B záření se od sebe liší tzv. vlnovou délkou – tedy tím, jak rychle světlo „kmitá“). Od roku 2002 se pak už i UV-A záření považuje za prokázaný karcinogen. V devadesátých letech tak některé země omezovaly např. množství UV-B záření v soláriích, i když v praxi se ani tato regulace nejspíš příliš nevymáhala. U UV-A záření však solária dosahovala několikanásobně vyšších hodnot intenzity než běžné sluneční světlo. Zároveň se jednu dobu tradovalo, že opalování v soláriu je bezpečné, a dokonce snad chrání před následným negativním vlivem slunečního svitu – je to ale právě naopak! Výskyt rakoviny kůže (např. melanomu) se mezi lety 1982 a 2011 zdvojnásobil (USA, dle CDC, [1]) a očekává se další růst výskytu v důsledku velké oblíbenosti opalování a solárií v minulých desetiletích.

Díky vědeckému výzkumu [2] jsme zjistili, že neexistuje „bezpečné“ opalování se. UV záření je nejen venku, ale i např. v soláriích nebezpečným rizikem z hlediska vzniku rakoviny [3]. Co se týče právě „umělého“ opálení, teprve v letech 2006 a 2007 [4,5] vyšly zásadní systematické srovnávací studie ukazující rizika a v roce 2012 došlo Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny spadající pod Světovou zdravotnickou organizaci k jasnému označení všech typů UV záření jako známých karcinogenů první kategorie. Do stejné kategorie patří např. i tabák nebo azbest [6]. Až díky tomuto kroku došlo k uvědomění si skutečných důsledků opalování a větší nutnosti se chránit.

Důsledky velké oblíbenosti opalování a solárií se už teď projevují nárůstem výskytu rakoviny kůže. Očekává se, že počet případů rakoviny kůže dál poroste.

A jak se tedy správně chránit?

SPF je zkratka anglického sun protection factor = tedy faktor ochrany před sluncem. Čím vyšší ochranný faktor, tím větší procento slunečního záření daný přípravek blokuje. SPF prokazatelně chrání před některými typy rakoviny [7].

Publikací přímo srovnávajících vliv čísla použitého faktoru není mnoho [8-10]. Např. australským farmářům doporučují používat krémy s SPF 30+, kromě dalších možností ochrany před slunečním zářením jako je oblečení nebo sluneční brýle [11]. Zakrytí kůže chrání před slunečním svitem lépe, než krémy s vysokým SPF [9]. Vyšší SPF ale opravdu snižuje množství záření, které proniká až ke kůži – dvojnásobný faktor propustí polovinu záření způsobujícího zrudnutí kůže [10]. Dochází také k postupnému vzdělávání lékařů a američtí dermatologové tak doporučují používat spíš SPF 50+ [12, 13].

Z dostupných poznatků také vyplývá, že lidé nanášejí menší množství krému, než je doporučeno, a namazání neopakují v doporučeném intervalu, takže reálný faktor ochrany před slunečním zářením neodpovídá tomu uvedenému, právě kvůli nesprávnému použití [14]. Kupříkladu 200ml láhev by měla vyjít na pouhých pět namazání, ale např. ve studii provedené v Německu většina lidí předpokládala, že lahev vystačí až na šestnáct namazání [14]. Zároveň je velmi důležité mazání opakovat aspoň jednou za dvě hodiny [15].

V současné době se vyvíjí metodika ke správnému rozlišení SPF v reálném světě. Srovnává se např. zarudnutí a pigmentace u jednoho člověka u krémem ošetřené a neošetřené oblasti [16]. Tak lze skutečně SPF srovnávat v podmínkách, které jsou podobné návštěvě pláže. Další výzkum tedy snad přinese lepší porozumění vztahu mezi výškou faktoru a ochranou proti rakovině. Zároveň očekáváme, že další výzkum povede k vylepšení ochranných krémů dostupných na trhu, a to nejen v oblasti samotného SPF, ale i vstřebatelnosti, omezení otěru oblečením, dopadu na životní prostředí, vyhnutí se některým škodlivým chemikáliím v krémech, omezení lepivosti nebo mazlavosti po použití krému i stabilitě ochrany po namazání [2, 15].

Závěrem:

U slunečního záření byla prokázána karcinogenita a současně vliv na předčasné stárnutí pleti. Proto se dnes klade větší důraz na ochranu. Pokud se nejedná o opalovací krém, je primární funkcí pleťových krémů s SPF hydratace, ochrana před UV paprsky je až sekundární funkcí.

Za Zeptej se vědce zpracovala Kristýna a Kateřina.

Mgr. Kristýna Blažková, Ph.D., Stanford University, School of Medicine

Ing. Kateřina Sasínová, Ústav mléka, tuků a kosmetiky, VŠCHT Praha

ZDROJE: