Objem vody se na Zemi nezvyšuje, voda se totiž vyskytuje ve třech skupenstvích – pevném, kapalném a plynném. I když se voda z tajících ledovců dostává do oceánů nebo se vypařuje a je ve formě vodní páry nebo oblačnosti v atmosféře, pořád je to voda. V posledních desetiletích je atmosféra globálně teplejší, jak píšete. Vypařuje se tedy více vody a v atmosféře je větší obsah vodní páry. To však neznamená, že je i více oblačnosti. Naopak, množství vodní páry, které se udrží v atmosféře, se s rostoucí teplotou také zvyšuje (zhruba o 7 % na každý 1 °C oteplení). Oblačnost však není tvořena vodní párou, ale vodou v kapalném nebo tuhém skupenství – tzn. aby se vytvořila oblačnost, vodní pára musí kondenzovat. A kondenzace začíná při vyšší teplotě až s větším množstvím vodní páry, které je tak v teplejší atmosféře více. Mrak je tedy shluk vodních kapek nebo různých ledových krystalů. Zároveň ale, pokud dojde ke splnění podmínek k vývoji oblačnosti (např. vhodná kombinace teploty a vlhkosti vzduchu), procesy kondenzace jsou díky většímu obsahu vodní páry rychlejší, a proto může být vzniklá oblačnost mohutnější a obsahovat více deště nebo sněhu. Proto se v teplejší atmosféře budou vyskytovat častěji přívalové srážky, ale zároveň platí, že budou delší období beze srážek.

Za Zeptej se vědce odpovídal Radim Tolasz