V chladných zimních měsících nás může trápit vodnatá rýma, která příchodem do teplé místnosti rázem zmizí. Jak je to možné a proč se tak děje?
Hlavním úkolem nosu je ohřát a zvlhčit vzduch, který vdechujeme a který putuje do plic. Můžeme si nos představit jako malou klimatizační jednotku řídící vlhkost a teplotu vzduchu. Ukázalo se, že vzduch vdechovaný nosem má i při mrazivých venkovních teplotách stále 23–32 °C a 100% vlhkost [1].
Jak se vdechovaný vzduch ohřívá a zvlhčuje, přirozený hlen sloužící k úpravě teploty a vlhkosti vdechovaného vzduchu naopak chladne a vysychá. Ke ztrátě tepla dochází nejen kvůli ohřevu vzduchu, ale i kvůli jeho zvlhčení, neboť odpaření vody z kapalného do plynného stavu spotřebovává teplo. Za mírné okolní teploty stíhá hlen upravovat vdechovaný vzduch do požadovaných kvalit. Při razantním poklesu teplot už ale vdechujeme nejen mnohem studenější, ale i sušší vzduch.
Kapacita vzduchu pojmout vodní páru se mění v závislosti na teplotě. Vzduch o teplotě 20 °C a 50% vlhkosti bude obsahovat více vody než vzduch o teplotě 0 °C a 100% vlhkosti. Proto při mrazech dochází k daleko větší spotřebě tepla a vody z hlenu. Klimatizační kapacita nosu je již vyčerpaná a musí se spustit jiné mechanismy, které pomohou udržet stále stejnou kvalitu vdechovaného vzduchu [1].
Odpařením vody z hlenu dojde ke zvýšení slanosti. Původní množství soli se odpařením vody ocitne v menším objemu a tím celková slanost stoupne. Při -5 °C klesne teplota v nose na pouhých 23 °C z původních 32 °C v případě, že se pouze nadechujeme nosem [2]. To aktivuje žírné buňky imunitního systému, které vypustí své signalizační molekuly a následně dojde k aktivaci nervů v nose s výsledkem v podobě zvýšené sekrece hlenu, tedy rýmou.
Také se může stát, že pocítíme pálení v nose. Příčinou je právě onen slanější hlen než obvykle. Zvýšení slanosti aktivuje nervové buňky citlivé na látku kapsaicin, který způsobuje pálivost chilli papriček. Následně dojde k aktivaci kapsaicinového receptoru, který odesílá do mozku informaci o detekci nepříjemného tepla [3, 4]. Proto také po vstříknutí slaného roztoku, například spreje s mořskou vodou, cítíme v nose pálení [1].
Při opakované aplikaci kapsaicinu do nosu dojde k znecitlivění těchto receptorů a tím i zabránění vzniku rýmy z chladu [5]. Ovšem vzhledem k tomu, že kapsaicin je látka způsobující pálivost chilli, raději bych osobně tuto metodu znecitlivění určitých nervových spojení nosu vynechala.
Anticholinergika, například lék Atrovent, mohou pomoci snížit rýmu z chladu, například u lyžařů, kteří velkou fyzickou námahou zvyšují dechovou frekvenci a pohybují se obvykle v nízkých až mrazivých teplotách. Jde o lék čistě symptomatický, tedy potlačuje příznaky, ale neléčí příčinu [6].
Zajímavé je, že podle studie tímto neduhem trpí častěji lidé s další nemocí projevující se v nose – tedy alergici, astmatici a další [7].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Helena.
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1007/s11882-008-0020-z
[2] https://doi.org/10.1164/ajrccm.162.3.9912055
[3] https://doi.org/10.1523/JNEUROSCI.0237-05.2005
[4] https://www.nature.com/articles/39807
[5] https://doi.org/10.1034/j.1398-9995.2003.00203.x
