Dotazy a odpovědi

0457 Může existovat mužská hormonální antikoncepce?

Dotaz:

Dobrý den vědci, rád bych se zeptal, proč neexistuje a zda je vůbec možné aby existovala mužská hormonální antikoncepce. Děkuji
Zdroj obrázku: Unsplash

Minutová odpověď:

1)

Mužská hormonální antikoncepce je možná. Před jejím schválením je však potřeba, aby byly kromě samotné účinnosti také uspokojivé výsledky dlouhodobé bezpečnosti, vratnosti účinku a snadnosti užívání.

2)

Nejdále ve vývoji jsou hormonální přípravky ve formě injekcí, implantátů nebo gelů, které v sobě kombinují formy testosteronu a progestinu. I u těch by však doba k případnému úspěšnému komerčnímu nasazení trvala roky. K podávání v tabletách je to zatím ještě dále.

3)

Kromě hormonálních metod se u mužské antikoncepce zkoumají také metody nehormonální. S výjimkou indické metody injekce do chámovodu nazývané RISUG (kde je zvratnost diskutabilní) je však vývoj většinou na začátku a výsledky jsou získané zatím převážně ze zvířecích modelů.
Zdroj obrázku: Unsplash

Celá odpověď:

V současné době jsou pro muže dostupné pouze omezené metody antikoncepce: kondomy, vasektomie, přerušovaná soulož a případně abstinence. Nových možností antikoncepce pro muže je jako šafránu. Muži přitom jeví o nové možnosti zájem. Ve studii provedené jménem Gatesovy nadace a Iniciativy pro mužskou antikoncepci [1], která byla loni předložena Světové zdravotnické organizaci, uvedlo přibližně 39 % z 3000 dotázaných mužů, že by mužskou antikoncepci vyzkoušelo během prvního roku, kdy by byla k dispozici, a 78 % by ji vyzkoušelo během prvních pěti let, kdyby byla na trhu [2]. Mužská antikoncepce by totiž mohla přinést reprodukční spravedlnost, protože by poskytla mužům více možností, jak kontrolovat svou plodnost a sdílet odpovědnost za plánování rodiny se svou partnerkou [3]. 

Pro účinnost mužské antikoncepce je třeba, aby lék ovlivňoval alespoň jeden z následujících jevů:

  • aby zpomalil nebo zastavil tvorbu a dozrávání spermií,
  • aby zastavil odchod spermií z těla,
  • aby zpomalil spermie tak, aby nedosáhly svého cíle,
  • nebo aby zabránil spermiím v oplodnění vajíčka.

Zasáhnout můžeme v zásadě dvěma hlavními způsoby: jednak prostřednictvím uměle vytvořených hormonů (hormonální antikoncepce), které spíše ovlivňují produkci spermií, jednak pomocí nehormonálních látek, které spíše ovlivňují pohyb spermií a jejich schopnost oplodnit vajíčko. Kromě účinnosti by však pro úspěšné nasazení měla mužská antikoncepce splňovat i další kritéria: 

  • být levná,
  • mít snadné užívání (a ideálně se podávat bez výrazného zásahu do těla, třeba představa injekce je pro mnoho lidí nepříjemná),
  • být bez závažných vedlejších účinků,
  • být snadno dostupná (například bez nutné návštěvy lékaře),
  • být vratná.

Celkově je vyhodnocení poměru rizika a prospěšnosti mužské antikoncepce složité. Ženy zvažují vedlejší účinky antikoncepčních metod v porovnání s dopady nechtěného těhotenství. Muži však mohou vnímat odlišný osobní poměr rizika a prospěchu pro zdraví, než mají ženy, jelikož sami neotěhotní. To například vyvolává otázky týkající se tolerance mužů k možným vedlejším účinkům. V ideálním případě by měly mužské metody antikoncepce mít pro uživatele přímý pozitivní zdravotní přínos (například snížení rizika některých onemocnění, zlepšení psychické pohody, snížení hladin cholesterolu  nebo zvýšení hustoty kostí a ochrana proti osteoporóze apod.), podobně jako mohou mít přínos některé ženské hormonální metody antikoncepce. 

Jednak se doposud mnoho studií mužské antikoncepce týkalo injekcí, nikoli tablet, což není zrovna ideální způsob podávání. Dále mají některé studované látky potenciál způsobit poškození jater, nebo mohou mít další vedlejší účinky jako akné, nabírání váhy, změny nálad nebo změny sexuálního apetitu, což může odrazovat od širšího používání . Navíc by bylo vhodné, aby tyto léky nebylo nutné používat častěji než jednou denně. Potenciální přínosy a rizika mužské antikoncepce bude potřeba vyhodnocovat nejen u samotného uživatele, ale současně tuto metodu posuzovat v rámci spoluodpovědnosti a plánování rodiny. [3]

Studie provedené v 80. letech minulého století Světovou zdravotnickou organizací (WHO) prokázaly, že vysoké dávky mužských pohlavních hormonů (androgenů, z nichž nejznámější je testosteron) podávané zdravým mužům výrazně potlačují tvorbu spermií, nicméně tento účinek lze kdykoliv bez následků přerušit. Kombinování s dalším typem hormonálních látek (progestiny) umožňuje díky společnému účinku snížit potřebné dávky androgenů, a tím i riziko vedlejších účinků. Kombinace navíc účinněji snižuje množství spermií [3].

Látek, které by šlo užívat ústy (perorálně), je však ve vývoji nedostatek. Mnoho mužů přitom uvádí, že by dali přednost tabletám před jinými způsoby podávání antikoncepce. Až donedávna byly ale schválené tablety testosteronu spojeny s možným poškozením jater (hepatotoxicitou) [3].

Poměrně pěkný přehled vyvíjených látek poskytuje článek z roku 2022 [4]. Ten popisuje celkem osm studií účinnosti hormonální mužské antikoncepce (pět s na bázi testosteronu a tři s kombinací testosteronu s progestinem) s více než 2000 zúčastněnými páry, kde míra selhání mužské antikoncepce v těchto studiích byla srovnatelná s klinickými studiemi ženské antikoncepce. 

Z dalších zkoumaných látek pak je zajímavá látka na bázi hormonu zvaná dimetandrolon undekanoát (DMAU). Tato látka byla zatím ve studii z roku 2019 na 82 mužích vyhodnocena jako bezpečná (ve sledovaném období jednoho měsíce). Dalším krokem teď bude potvrdit, zda skutečně potlačuje tvorbu spermií, a ověřit její dlouhodobé účinky na organismus. Takové testování ale trvá. Pro představu to znamená, že než by se tato látka mohla dostat do komerčního použití, počkáme si ještě minimálně deset let [5, 6]. Další vyvíjenou látkou je androgen zvaný 11β-MNTDC (11β-methyl-19-nortestosteron dodecyl karbonát), který byl představen v březnu 2019. Ve srovnání s jinými androgeny tato látka představuje menší riziko pro poškození jater výsledky však máme zatím pouze z testování na králících [4]. 

Jiným možným přístupem k mužské antikoncepci je použití nehormonálních metod. Ty se zaměřují na vratné narušení činnosti varlat a cílí mimo jiné na transport a pohyblivost spermií. Mezi hlavní výzvy patří zacílení účinku pouze na zamýšlené procesy v těle, míra účinnosti a obnovení plodnosti po ukončení užívání. S výjimkou injekční metody používané již několik desetiletí v Indii (o vratnosti tohoto přístupu, zvaného RISUG, se vedou diskuze) se zatím žádná nová nehormonální antikoncepce pro muže nedostala ani do klinických studií a zkoumá se  zatím jen na zvířecích modelech [3, 7, 8]. 

Celkově se tedy rozšíření možností antikoncepce pro muže stále zkoumá. Zatím jsou ale nové přístupy spíše ve stadiu výzkumu nebo počátku klinického testování a do širšího užití ještě zbývá pořádný kus cesty.

Děkujeme za dotaz a přejeme pevné zdraví a zvídavou mysl.

Za Zeptej se vědce odpovídal Lukáš.

Zdroje:

[1] https://www.malecontraceptive.org/

[2] https://www.youtube.com/watch?v=MaC3y0bYRMI

[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7513428/

[4] https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fendo.2022.891589/full

[5] https://utswmed.org/medblog/pill-guys-male-birth-control-option-passes-safety-tests/

[6] https://academic.oup.com/jcem/article/104/2/423/5105935 

[7] https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2023-02-14/male-birth-control-pill-gets-closer-to-reality-it-s-about-time

[8] https://www.nature.com/articles/s41467-023-36119-6

Odpovídal

(Farmaceutický konzultant)

Odborná recenze:

(Stanford University, School of Medicine)