V našich střevech žije celá řada zdraví prospěšných bakterií, které pomáhají dobré funkci našeho organismu. Ve spolupráci s nimi se vyvíjelo naše trávení po celou dobu trvání lidstva a právě tato mikrobiota (společenství mikroorganismů) ve střevech ovlivňuje celou řadu tělních systému, nejen trávení.

Protože ale mnoho různých věcí ovlivňuje mikrobiotu nepříznivě, pozorujeme, že zdraví prospěšné bakterie často trpí. Mezi problematické můžeme řadit třeba konzumaci vysoce zpracovaných potravin, nedostatek vlákniny, ale také třeba použitá antibiotika, která nám sice pomohou vybojovat bitvu s infekcí, ale zároveň nám vybíjí i prospěšné bakterie ve střevech. Vznikla tedy myšlenka mikrobiotu nějak podpořit. V odpovědi se věnujeme právě pre- a pro-biotikům, které se k tomuto účelu využívají.

Prebiotika a probiotika

Prebiotika jsou potrava pro žádoucí bakterie, která jim umožňuje více se namnožit a prospívat [1]. Jejich konzumací tudíž můžeme podpořit odolnost stávající mikrobioty anebo třeba podpořit jejich obnovu po nějaké náročnější situaci, jako je léčba antibiotiky nebo třeba střevní chřipka.

Probiotika jsou naopak přímo živé mikroorganismy, u kterých se předpokládá, že jsou zdraví prospěšné, a tak se je snažíme do organismu doplnit, když by mohly chybět [2]. Je také dobré říct, že stejný kmen bakterií může ve střevě působit prospěšně, ale v jiné části těla nebo v pitné vodě může škodit. Záleží tedy i na formě podání a doručení právě do střeva. Účinnost probiotik byla testována u celé řady onemocnění.

Jak u prebiotik, tak i probiotik se nedá paušálně říct, že pomáhají za každé situace. Vždy je třeba dívat se na vliv konkrétních pre/probiotik u konkrétního problému.

Probiotika u onemocnění střev

Nejlépe jsou prozkoumané účinky probiotik u onemocnění trávicího traktu. Jejich vliv byl zkoumaný například u zánětlivých onemocnění střev (IBD – inflammatory bowel disease), jako je ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc, a u syndromu dráždivého tračníku (IBS – irritable bowel syndrome).

Právě u IBS proběhla přehledová studie, která srovnala více výzkumů. Autoři zjistili, že podávání probiotik vedlo u pacientů s IBS ke snížení bolestí břicha i dalších příznaků onemocnění, jako je třeba průjem, zácpa, nadýmání atd. [3]. Podrobněji se pak fungování probiotik věnovala další studie, která vysledovala, že probiotická Bifidobacterium infantis 35624 zmírňovala příznaky IBS. Tato bakterie pomáhala navozovat rovnováhu mezi prozánětlivými a protizánětlivými signály v těle a pomáhala tak dobrému fungování imunity [4].

U pacientů s ulcerózní kolitidou pak probiotika zklidňovala průběh nemoci, a to buď zmírněním, nebo i úplným vymizením příznaků po podání probiotik obsahujících laktobacily a bifidobakterie [5]. U IBD pak pomáhalo i používání jiného typu probiotik, konkrétně E. coli Nissle 1917 a VSL3 [6].

Další účinky probiotik

Účinky probiotik se zkoumají nejen přímo u střevních onemocnění, ale i u dalších tělních soustav. U alergií byl pozorován pozitivní vliv probiotické bakterie Lactobacillus casei, a to když byla podávaná dlouhodobě v podobě fermentovaného mléka. Vedlo to ke zmírnění příznaků alergické rýmy u dětí [7].

U psychické pohody se pak zdál být prospěšný vliv probiotika Lactobacillus plantarum DR7, které snižovalo příznaky stresu a úzkosti u dospělých [8].

Závěrem

Tyto příklady ukazují, že prebiotika a probiotika mohou být prospěšná, ale je třeba i jistá opatrnost. V ČR se jedná většinou o doplňky stravy, jejichž složení nemusí podléhat testování. Zároveň ne každé probiotikum funguje na každé onemocnění. A v neposlední řadě je každý organismus jiný, takže záleží, co bude kterému člověku fungovat.

Je třeba mít vždy na paměti, že záleží na složení daného probiotika, a to i na kmeni dané probiotické bakterie. Účinnost se také liší v závislosti na typu onemocnění [9]. U zdravé populace je preventivní používání probiotik nejednoznačné. V přehledové studii zveřejněné v roce 2016 nebyl pozorován významný přínos preventivního užívání probiotik [10].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Zuzana