Dobrý den, děkujeme za zajímavý dotaz. Spánková deprivace postihuje v podstatě všechny rodiče, nejvíce zasaženy jsou především ženy v prvních měsících po porodu [1]. Nedostatek spánku vede často k depresím, únavě, poruchám soustředění a bohužel není moc cest, jak se mu vyvarovat [2]. Nicméně ukazuje se, že některé typy péče o novorozence vedou k lepšímu spánku matek.
Ze studií vyplývá, že v prvním roce života dítěte se matky lépe vyspí, pokud kojí. Délka spánku v několika studiích vyšla v průměru na noc o 15 minut delší v případě plně kojených dětí. Vysvětlení je na několika úrovních. Pokud maminky kojí, spí často s dítětem v jedné posteli nebo alespoň ve stejné místnosti, takže to k němu mají blíž, a navíc mu nemusí připravovat jídlo [3]. Obě skutečnosti snižují čas, po který musí být matka vzhůru. Přestože se kojené děti budí většinou častěji [4], jelikož kojení není jen prostředek k zahnání hladu, ženy u kojení v noci většinou leží a často u něj usnou. Příprava umělého mléka navíc zahrnuje použití osvětlení, což vede k poklesu hladiny melatoninu, hormonu, jenž se uvolňuje, pokud spíme v pro nás vhodnou dobu, a který zlepšuje kvalitu spánku. Jeho pokles tudíž vede k horšímu spánku [5]. V důsledku silnějšího probuzení a poklesu melatoninu tak žena připravující jídlo poté usíná déle. Nicméně i přes tyto skutečnosti se obě skupiny žen vyspí prokazatelně méně než před porodem a mají tudíž spánkový deficit [3].
Co se v dotazu zmiňovaných hormonů týče, dalším z důvodů pro lepší spánek kojících matek je hormon prolaktin, který se při kojení uvolňuje a který má vliv na kvalitu spánku [6]. Oxytocin je popisován jako hormon, který pomáhá navozovat spánek [7]. Tohoto hormonu se novopečeným maminkám dostává vrchovatou měrou díky mazlení s miminkem. Nicméně zároveň mají matky v prvních týdnech po porodu vysoké hladiny kortizolu, stresového hormonu, který naopak spánku moc nepřeje [8]. Psychická nepohoda, která někdy může vést až k poporodním depresím novopečených matek, s sebou často nese i pokles serotoninu, hormonu štěstí [9], který je nezbytný pro tvorbu melatoninu. Zde je tedy možné hledat další z příčin poklesu kvality spánku u vyčerpaných rodičů.
Již z výše uvedeného je patrné, že čerstvé mateřství je doprovázeno poměrně velkým hormonální koktejlem. Navíc, vedle prolaktinu a oxytocinu, které se objevují po porodu, prudce klesají hladiny hormonů, na které si žena postupně zvykla během těhotenství – estrogenu a progesteronu [10]. To vše vede k poměrně masivní hormonální zátěži rodiček. Kromě toho, efekty hormonů, které v těle matky kolují po porodu, jsou často protichůdné a nenaznačují větší odolnost vůči nedostatku spánku.
Přestože nedostatek spánku je jednou z hlavních příčin mateřské nepohody, nezdá se, že by matky, zvláště z dlouhodobého hlediska, byly nějak speciálně chráněny před spánkovým deficitem a jeho dopady. Nezbývá tedy, než tuto zátěž rozložit mezi více osob – spoléhat na pomoc partnera a rodiny, spát přes den, když spí miminko, a ideálně kojit.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Vendula.
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1177/1099800403262142
[2] https://doi.org/10.1111/j.0730-7659.2005.00368.x
[3] https://doi.org/10.1111/jsr.13625
[4] https://doi.org/10.1080/02739615.2012.685038
[5] https://doi.org/10.1016/j.neuchi.2015.03.002
[6] https://doi.org/10.1007/BF00367451
[7] https://doi.org/10.1093/sleep/zsad112
[8] https://doi.org/10.1186/s12884-016-0915-y
