Dobrý den,

děkujeme za otázku na zajímavý úkaz. Máte pravdu, že to není normální ve smyslu, že by se to dělo na každé druhé rostlině, ale ani to není proti přírodě ve smyslu, že byste se musela obávat, že Vám někdo vyměnil Vaši milovanou rostlinku za Adélu.

Vývoj rostlin je totiž mnohem plastičtější než vývoj živočichů [1]. Většina živočichů má předem určený vývoj a jejich orgány se zakládají již během embryonálního stadia, takže pokud nedojde k vývojové vadě, má každá kráva čtyři končetiny a jednu hlavu. Oproti tomu orgány rostlin se zakládají postupně během života a vyvíjejí se podle okolních podmínek [2], a tedy nenajdete dvě stejné rostliny. 

Vznik orgánů je určován vnějšími a vnitřními faktory. Mezi vnější faktory patří např. dostupnost minerálů, vody a světla nebo přítomnost interagujících organismů. Tyto faktory pak ovlivňují množství rostlinných hormonů v rostlině. Tvorbu a růst orgánů ovlivňují hlavně hormony auxin a cytokininy, v menší míře strigolaktony a ethylen [3, 4]. Například auxin se vytváří ve vzrostném vrcholu, což je špička rostliny (ale i větve), kde dochází k samotnému růstu. Svým transportem podél stonku zabraňuje auxin aktivaci pupenů níže na stonku. Odborně se tomu říká apikální dominance a kdyby tomu tak nebylo, rostlina by byla pokryta mnoha větvemi, ale ty by si stínily a bylo by to pro rostlinu spíše škodlivé. Připodobnit to lze k situaci, kdy bychom měli dvacet rukou a ve výsledku by si ruce navzájem překážely. K takové situaci dochází, pokud dojde k odstranění vzrostného vrcholu (uštípnutí špičky), čímž se aktivuje nejvyšší pupen a vyraší z něj nová větev. Takovou situaci můžeme běžně pozorovat u seříznutých stromů. Obzvláště nápadné je to u jehličnanů, které mají přeslenitě uspořádané větve a při seříznutí špičky jim vyraší třeba pět nových stonků.

Z pohledu na rostlinu se zdá, že zde došlo k aktivaci dělivých buněk (meristému), které začaly zakládat další lístky a pokračují v růstu. To se mohlo stát například v důsledku ztráty (zde odstřižení) vrcholku rostliny, který za normálních okolností blokuje pomocí auxinu rašení dalších lístků. Rostlina se při jeho ztrátě ale nevzdává a snaží se dále růst, jak to jen jde, což v tomto případě působí lehce bizarně, ale proti přírodě to rozhodně není.  

Pro Zeptej se vědce odpovídal Tomáš