Dotazy a odpovědi

0856 Kam mizí voda?

Dotaz:

Zajímalo by mě, kam mizí v těchto tropických teplotách voda, která se vypaří. U nás už díky globálnímu oteplování prší hodně vzácně, ale ta voda nezmizí ze Země do vesmíru, tak kam mizí?
hrom na poli

Minutová odpověď:

1)

Odpařená voda skutečně do vesmíru nezmizí.

2)

Zkondenzuje na srážky v chladnějších oblastech, což může být při výskytu tropických teplot v našich oblastech až tisíce kilometrů daleko.

3)

V České republice neprší méně než dříve, pouze se mění rozložení a charakter srážek v jednotlivých částech roku.
hrom na poli

Celá odpověď:

Máte pravdu, že odpařená voda nezmizí do vesmíru. Díky gravitační síle Země nemůže totiž atmosféru opustit. Vysvětlení najdeme v samotném globálním oteplování, nebo spíše přesněji změně klimatu. Změna klimatu totiž způsobuje, že některá místa na naší planetě se oteplují více než jiná (především arktické oblasti a také Evropa) a některá místa se naopak ochlazují (oblasti v Antarktidě) [1] – proto je pojem „globální oteplování“ v tomto případě nepřesný [2].

Jak bylo již zmíněno, právě kvůli změně klimatu se evropské oblasti oteplují více než jiná místa na planetě, a to vede ke zvýšenému riziku výskytu období sucha. Toto ale neplatí pro celou Zemi [3]. Odpařená voda je pak atmosférickými proudy přesunuta do chladnějších oblastí, kde zkondenzuje na srážky. Voda, která se odpaří z louže před vaším domem, tak může klidně spadnout na zemský povrch několik set až tisíc kilometrů daleko, mimo hranice naší republiky. A k tomu ještě platí, že část takto odpařené vody zůstává v atmosféře ve formě vodní páry, protože teplejší vzduch udrží více vody ve formě vodní páry než vzduch chladnější (viz např. Clausiova–Clapeyronova rovnice v Elektronickém meteorologickém slovníku [6]). I to je jedna z příčin, že v krajině nám při vyšší teplotě začíná chybět voda.

Na závěr bych jenom ráda uvedla, že podle dat Českého statistického úřadu a Českého hydrometeorologického ústavu [4] nedochází k úbytku celkového množství srážek, které na naše území spadnou, mění se ale rozložení a charakter srážek v průběhu roku. Především v červnu a září prší víc než dříve, naopak v dubnu, listopadu a prosinci je množství srážek v posledních letech nižší. Letní měsíce, charakteristické až tropickými teplotami, pak mají obvykle nejvyšší úhrn srážek v roce. Jelikož se jedná obvykle o přívalové deště, kdy se voda v krajině nezadrží a odteče, a jelikož se Česko vlivem změny klimatu otepluje – dochází tudíž ke zvýšenému odpařování vody –, sucho se pak v krajině projeví dříve a trvá delší dobu vodu zpět do půdy doplnit [5].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna

Zdroje:

[1] https://faktaoklimatu.cz/infografiky/mapa-zmeny-teploty 

[2] https://climate.nasa.gov/global-warming-vs-climate-change/ 

[3] https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy?q=sucho 

[4] https://www.statistikaamy.cz/2022/12/08/jak-v-cesku-prsi 

[5] https://www.intersucho.cz/cz/o-suchu/jak-sucho-monitorujeme/ 

[6] Česká meteorologická společnost [online]: Elektronický meteorologický slovník (eMS) [cit 29.08.2023]. Dostupné z: http://slovnik.cmes.cz 

Odpovídala

(Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha)

Odborná recenze:

(Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ))