Vývoj polohocitu a motorických dovedností a spánkový cyklus

Děti padají z postele během spánku častěji než dospělí v důsledku kombinace faktorů souvisejících s jejich vývojem, chováním a prostředím pro spánek. 

Pohybové dovednosti si musíme nejprve vyvinout

Děti, zejména batolata, stále rozvíjejí své motorické dovednosti a prostorové povědomí a nemají tak stejnou kontrolu nad svými pohyby jako dospělí [1]. Důležitou roli zde hraje tzv. propriocepce neboli polohocit, což je schopnost nervového systému vnímat pohyby a polohu těla a jeho jednotlivých částí v prostoru bez zapojení dalších smyslů, a to i ve spánku. Doslovný překlad slova „propriocepce“ by mohl být „cítění sebe sama“. 

Rozvoj propriocepce úzce souvisí s rozvojem motoriky, tedy pohybových schopností u dětí. Některé studie uvádějí, že k dozrání této schopnosti dochází v 7–10 letech, kdy by mělo dojít k osvojení pohybových dovedností [2]. Jiné práce naznačují, že učení ovládání pohybu neustále pokračuje i během dospívání [3], dokonce až do dospělosti [4]. To by mohlo vysvětlit, proč z postele občas padají i někteří dospělí. 

Spánkový cyklus, stres a další faktory

Zároveň děti až po dospívající mají odlišný spánkový cyklus než dospělí, a také  mají mnohem kratší jednotlivé cykly spánku. U dětí až po dospívající převládá tzv. REM fáze spánku (z anglického „rapid eye movement“, v překladu „rychlý pohyb očí“), která je známá jako „aktivní spánek“ [5, 6]. REM spánek je spojen se zvýšenou mozkovou aktivitou, živými sny a svalovými záškuby [7], což může vést ke znatelnějším pohybům během spánku. 

Dále bylo prokázáno, že stres, úzkost a traumatické zážitky nepříznivě ovlivňují spánek. Mimo jiné je pozorován zvýšený pohyb ve spánku a obecně neuspořádaný spánek, tento vliv však není omezen na děti a vyskytnout se může u všech věkových kategorií [8]. 

Závěr

Závěrem je třeba říci, že krátké pohyby, lehký spánek a probouzení jsou přirozené, zejména mezi jednotlivými fázemi spánku. Frekvence a intenzita nočního neklidu se u dětí liší, ale nejčastěji se vyskytuje u kojenců, batolat a dospívajících [9]. Tato období činnosti během spánku jsou však užitečná a nezbytná, aby se předešlo tlaku na nervy v krku nebo ruce, což by mohlo vést ke znecitlivění a brnění prstů, a také k nedokrvení končetin v důsledku nevhodné spánkové polohy [10]. Pohyby dětí v průběhu spánku se většinou sníží s přibývajícím věkem a děti z toho „vyrostou“ [1]. 

Pro Zeptej se vědce odpovídala Zuzana

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1111/infa.12519 

[2] https://doi.org/10.1111/j.1469-8749.1980.tb04350.x 

[3] https://doi.org/10.1016/j.humov.2005.05.004 

[4] https://doi.org/10.1177/00315125890693-118 

[5] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK526132/

[6] https://doi.org/10.1046/j.1365-2869.2001.00252.x  

[7] https://doi.org/10.1016/j.cub.2017.10.026  

[8] https://doi.org/10.1016/j.janxdis.2015.03.009  

[9] https://doi.org/10.2147/NSS.S22839 

[10] https://otservices.wustl.edu/sleep-positioning-and-nerve-compression-syndromes/