Ucpaný nos můžeme mít z mnoha příčin (více popisujeme v dalších odpovědích čísla 403 a 800), které podrobněji rozebíráme v dalších dotazech. Kromě samotné tvorby hlenu a vrozených znaků to je především otok sliznice, která pokrývá vnitřní povrch nosních a čelních dutin. Příčinu je nutné řešit s lékařem, může jich být celá řada. Určitě je dobré lékaře navštívit, neléčené problémy mohou zvyšovat šanci dalších obtíží jako třeba spánkové apnoe (vážná porucha spánku, při které postižený v podstatě přestává dýchat) apod. Jak to ale prakticky funguje v samotné sliznici?

Při otoku sliznic jsou rozšířené cévy. Protože jich sliznicemi nosu i dutin prochází mnoho, rozšíření cév vede k otoku. Jednou z možností snižování otoku je tedy cévy naopak zúžit. Pokud se cévy zúží, dochází zároveň k růstu krevního tlaku, to je ale následek, nikoliv příčina zúžení cév. Některé léky právě zúžení cév ve sliznici napomáhají, např. antihistaminika, kapky do nosu apod.

Do otoku sliznice se také promítá dráždění nervů a jejich signalizace. Tato oblast je stále předmětem výzkumu, nicméně se dá zjednodušeně říct, že na míru otoku a citlivost sliznic má vliv i naše nervová a hormonální soustava (adrenalin apod.) [1].

Co se týče spojení s fyzickou aktivitou, tak část lidí při fyzické aktivitě pozoruje větší potřebu smrkat, zároveň ale pozoruje i rozšíření dýchacích cest. Nejspíš se jedná o vývojové přizpůsobení těla, které se snaží zlepšit přísun kyslíku. Tělo tak zvýší tepovou frekvenci a může zvýšit i prostupnost dýchacích cest. Je možné, že zlepšení dýchání při sportu funguje také díky tomu, že se sice rozšiřují cévy ve svalech, ale v nosní sliznici dochází naopak k jejich zúžení. Tuto úvahu potvrzují i některé menší studie [2, 3]. Jiné studie uvádějí, že častěji při sportu smrkají alergici, protože rychlejším dýcháním také do dýchacích cest dostávají více alergenů [4].

Co může člověk proti ucpanému nosu udělat sám?

Kromě návštěvy lékaře, ideálně ORL (ušní, nosní, krční) a alergologie-imunologie, a odpovídající léčby mohou podpořit zlepšení zdravotního stavu jednoduchá preventivní opatření. Doporučuje se obecně především dodržování pitného režimu, zdravý životní styl, snížení stresu a fyzická aktivita. Dále pak může pomoci také snížení možných spouštěčů zánětu v okolním prostředí, tj. např. použití hypoalergenních polštářů (vhodné pro alergiky), snižování prašnosti prostředí domova atd. Bohužel u části případů chronického ucpání dýchacích cest neznáme příčinu, a nemáme tedy ani jednoznačné řešení. I tak ale mohou drobné změny napomoci alespoň umenšení symptomů.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna