Z hlediska biologie není jedna lidská rasa utopie pro budoucí staletí, ale realita současnosti. Řazení lidí do ras je sociopolitický konstrukt, který vznikl během kolonialismu jako ospravedlnění útlaku a diskriminace. Lidská biologická rozmanitost však neodpovídá sociálně definovaným rasám. 

Většina genetických variant a výsledných pozorovatelných vlastností člověka se mění postupně skrze geografický prostor (např. barva pokožky do velké míry odpovídá množství ultrafialového záření a ve výsledku vzdálenosti od rovníku) navzdory sociálně definovaným hranicím „ras“. Lidská podoba byla a je totiž do značné míry formována prostředím, které se také nemění diskrétně, ale postupně, např. se zmíněnou vzdáleností od rovníku nebo s nadmořskou výškou. Žádná lidská skupina navíc nikdy nebyla homogenní, „čistá“, nebo biologicky oddělená, jak by předpokládala sociálně konstruovaná rasová typologie. 

Mezi lidskými skupinami probíhal již dávno před globalizací i před prvními dopravními prostředky genový tok (výměna genů mezi populacemi). Spolu s přirozeným výběrem a adaptací na lokální prostředí vedl genový tok jednak ke zmíněnému postupnému (odborně “klinálnímu”) rozložení biologické variability, jednak k unikátní genetické homogenitě lidského druhu. Ve srovnání s odlišnostmi například mezi poddruhy šimpanze jsou si geneticky podobnější nejen lidé napříč kontinenty, ale dokonce i současní lidé s neandertálci. 

Jak správně uvažujete, zvyšující se provázání světa, obzvláště v důsledku současných možností cestování, zintenzivňuje genetický tok mezi lidmi žijícími v různých geografických oblastech a tím dále sjednocuje lidskou variabilitu. Lze tudíž očekávat, že se odlišnosti ve vzhledu lidí budou mezi populacemi zmenšovat. To si však nepředstavujme jako směřování k nějaké uniformitě např. barvy vlasů, tvaru nosu apd. Právě naopak – uvnitř populací, a tudíž v našem bezprostředním okolí, se můžeme během příštích stovek let těšit na nárůst variability (nejen) lidského vzhledu. V dlouhodobějším horizontu bude lidská podoba záviset na dalším technologickém, kulturním a sociálním vývoji a na tom, jak ovlivní výběr partnerů, jaké přinese selekční tlaky, či jak podpoří nebo omezí migraci.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Martin Hora.

Zdroje:

Fuentes, A., Ackermann, R.R., Athreya, S., Bolnick, D., Lasisi, T., Lee, S.-H., McLean, S.-A., Nelson, R., 2019. AAPA Statement on Race and Racism. American Journal of Physical Anthropology. 169, 400–402. 

Jablonski, N.G., Chaplin, G., 2010. Human skin pigmentation as an adaptation to UV radiation. Proceedings of the National Academy of Sciences. 107, 8962.

Templeton, A., 2018. Human Population Genetics and Genomics. Academic Press, London.