Stáří stromů obecně lze přesně zjistit podle růstových přírůstků – letokruhů na pařezu pokáceného stromu. Když lesníci chtějí zjistit stáří živého stojícího stromu, vyvrtají tzv. Presslerovým nebozezem malý kousek dřeva, tzv. sondu, a na ní letokruhy spočítají. Tento způsob však strom trochu poškodí, proto se na stromech rostoucích mimo les nepoužívá. U takových stromů se věk většinou jen odborně odhaduje. Někdy se však dá zjistit, kdy byly vysazeny – může to souviset například s nějakou událostí či výročím. Když chceme odhadnout věk konkrétní lípy, musíme vzít v úvahu více skutečností.

Průměr kmene lípy srdčité (Tilia cordata) závisí na celé řadě faktorů, které ovlivňují například výšku stromu nebo tloušťku kmene. Mladé stromy rostou obvykle rychleji a vytvářejí širší letokruhy, zatímco s přibývajícím věkem se šířka letokruhů zpravidla zmenšuje. Průměr často kolísá i v závislosti na výšce stromu. 

Rychlost růstu stromu a síla jeho kmene závisí především na místních podmínkách. Některé stromy jsou vystaveny větší zátěži než jiné (například kvůli nepříznivému prostředí), a proto rostou pomaleji. Na růst má vliv mimo jiné sklon terénu, kvalita půdy, péče o strom (například prořezávání v lese), klimatické podmínky, propustnost půdy pro vodu, poloha vůči světovým stranám, zastínění (kolik světla strom dostává), i jeho genetická výbava a ekotyp (zda strom patří do skupiny geneticky přizpůsobené podmínkám). 

Rychlost růstu stromu mohou zpomalit některé zásahy do jeho kořenového systému, jako jsou navážky zeminy, nebo naopak výkopy, překrytí kořenů povrchem, který nepropouští vodu (např. asfaltem), změny v chemickém složení půdy nebo zhoršení zásobování vodou  (to je často způsobeno odvodem srážkové vody kanalizací). V ideálních podmínkách, kdy má lípa dostatek prostoru, světla, živin a vláhy, roste rychleji. V méně příznivých podmínkách, například na sušších stanovištích, je růst pomalejší.

Průměr kmene lípy srdčité roste přibližně o 4–6 mm ročně, což znamená, že za 80 let může dosáhnout 30 až 50 cm. Tento údaj je však pouze orientační a liší se podle konkrétní situace. Na výjimečně dobrých stanovištích může mít kmen takto starého stromu průměr až 60 cm, zatímco v nepříznivých podmínkách bude průměr menší.

Občasné odchylky od uvedených průměrných hodnot ale mohou být relativně velké. Například památná lípa v Radslavicích na Přerovsku vysazená po r. 1918 u příležitosti vzniku samostatné republiky měla ve věku 80 let obvod kmene 470 cm [1], což odpovídá průměru cca 150 cm. Nadměrný růst této lípy byl způsobem zejména neobvykle příznivým stanovištěm, neboť lípa byla vysazená v místě bývalého potoka, který byl později sveden pod zem, a strom tak rostl v půdě silně obohacené naplaveninami. 

Pro Zeptej se vědce odpovídal Roman

Zdroje:

[1] Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody https://webgis.nature.cz/aopkhelp/Drusop