Co je to Rh faktor

Možná jste už slyšeli, že má někdo krevní skupinu například A+ nebo B-. Znaménko +/- označuje takzvaný Rh (Rhesus) faktor. Ten závisí na tom, zda máme na povrchu červených krvinek určitou bílkovinu, která se nazývá antigen D. Pokud ho máme, jsme RhD pozitivní (RhD+), pokud ho nemáme, jsme RhD negativní (RhD-) [1].

Když se z antigenu stane nepřítel

Z pohledu našeho imunitního systému je antigen D důležitým rozpoznávacím znakem. Rh- člověk tento antigen na svých červených krvinkách nemá. Pokud se s ním jeho imunitní systém setká, může ho vyhodnotit jako něco cizího, začít proti němu vytvářet protilátky a zaútočit. Proto je znalost Rh faktoru důležitá při krevních transfuzích, transplantacích a také v těhotenství, kdy se Rh faktor maminky a dítěte může lišit [2].

První těhotenství –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ první setkání

Pokud je maminka RhD- a dítě zdědí po otci RhD+, jejich krev se v tomto znaku liší. Během prvního těhotenství to většinou nepředstavuje problém, protože krev maminky a dítěte se běžně přímo nemísí. Malé množství krve dítěte se však může dostat do krevního oběhu maminky, nejčastěji při porodu, ale například také při potratu. Imunitní systém maminky se tak může poprvé setkat s antigenem D, rozpoznat ho jako cizí a začít proti němu vytvářet protilátky. Krevní skupina a Rh faktor maminky se proto zjišťují už na začátku těhotenství jako součást běžných předporodních vyšetření [3].

Další těhotenství –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ imunita nezapomíná

Při dalším těhotenství už může být situace jiná. Pokud se imunitní systém RhD- maminky dříve setkal s antigenem D, pamatuje si ho a v jejím těle neustále kolují hotové protilátky. Ty přirozeně procházejí přes placentu k plodu. Pokud je miminko RhD+, protilátky se naváží na jeho červené krvinky a začnou je ničit. Miminko pak může trpět chudokrevností a po narození silnou žloutenkou. V těžkých případech může dojít k vážným otokům, poškození mozku, nebo dokonce k úmrtí miminka [3].

Jak se to řeší v praxi

U RhD- maminek se už na začátku těhotenství kontroluje, zda nemají vytvořené protilátky proti antigenu D. Pokud protilátky nemají, dostávají během těhotenství preventivně anti-D imunoglobulin, nejčastěji kolem 28.–34. týdne.

Po porodu se zjistí RhD miminka. Pokud je miminko RhD+, dostane maminka zpravidla do 72 hodin další dávku anti-D. Cílem je zabránit tomu, aby si její imunitní systém vytvořil vlastní protilátky proti RhD a „zapamatoval“ si tento antigen pro případné další těhotenství [4].

Co je anti-D imunoglobulin

Anti-D imunoglobulin je přípravek obsahující hotové protilátky proti antigenu D. Ty se navážou na RhD+ červené krvinky miminka, které se dostanou do krevního oběhu RhD- maminky, a pomohou je rychle odstranit.

Imunitní systém maminky tak nedostane dostatečný podnět k vytvoření vlastních anti-D protilátek a imunologické paměti. Toto preventivní podání se nazývá anti-D profylaxe a pomáhá chránit miminko v dalším těhotenství. [5]

Pro Zeptej se vědce odpovídala Tereza