Matcha (v přepisu do češtiny mačča) je typ práškového zeleného čaje původem z Japonska, který se poslední dobou stává více a více populární. Od ostatních čajů ji odlišuje způsob pěstování, zpracování i přípravy, což jde ruku v ruce s unikátní chutí, barvou i chemickým složením výsledného nápoje. Protože je matcha na trhu relativně novou potravinou, nejsou vlivy konzumace matchy na lidský organismus detailně prozkoumány. Nejasný je zatím například dlouhodobý vliv nebo to, jak se účinky jednotlivých složek navzájem ovlivňují. Hlavní biologicky aktivní látky v matche se už identifikovat podařilo, jedná se o polyfenoly, kofein (ano, kofein – „thein“ je pouze pojmenování kofeinu v čaji, je to stejná molekula) a aminokyselinu L-theanin [1, 2]. O účincích těchto látek již něco víme, proto dále rozebereme, jak nás tyto konkrétní látky v matche mohou ovlivnit.

Při pěstování čajovníku čínského (Camellia sinensis) pro výrobu matchy jsou keře zakryté bambusovými sítěmi. S omezeným přístupem světla se čajovník vyrovnává zvýšenou produkcí volných aminokyselin (z nich významný je zejména L-theanin, o kterém bude řeč dále) a chlorofylu. Tomu vděčí matcha za výraznou barvu, protože chlorofyl je zelené barvivo rostlin účastnící se zachycení světelné energie při fotosyntéze. Z čajovníků se sbírají pouze mladé lístky, díky čemuž má matcha více kofeinu než jiné zelené čaje (se stářím lístků totiž obsah kofeinu v listech čajovníku klesá [3]). Lístky jsou namleté na jemný prášek, ze kterého se rozmícháním ve vodě připravuje výsledný nápoj. V něm tím pádem vypijeme celé listy čajovníku a nejen výluh z nich (jako je tomu u sypaných a sáčkových čajů), a tak se o žádnou ze složek neochudíme [1].

Matcha obsahuje velké množství antioxidantů – nejvíce zastoupené jsou polyfenoly, které tvoří až 30 % sušiny. Významnou skupinou polyfenolů jsou flavonoidy a jejich podskupina katechiny, ze kterých je nejvíce zastoupena sloučenina EGCG (epigallokatechin-3-gallát) [1, 5]. Díky tomu, že matcha obsahuje celé čajové lístky, je příjem EGCG z matchy až 3× vyšší než z jiných druhů zeleného čaje. Katechiny obecně jsou řazeny mezi silné antioxidanty, protože jsou schopné radikály deaktivovat na „neškodné formy“ a také zvyšovat aktivitu enzymů pro odbourávání reaktivních kyslíkových radikálů [4]. Dalším významným polyfenolem je např. rutin (této látce vděčí pohanka za svůj pozitivní vliv na zdraví cév). I matcha patří mezi významné zdroje rutinu, čímž by mohla přispívat ke zdraví kardiovaskulární soustavy [2, 5]. Matcha je tak díky vysokému obsahu polyfenolů mezi zelenými čaji jednoznačně na prvním místě, co se obsahu antioxidantů týče, a mohla by tak při dlouhodobém užívání snižovat oxidační stres a působit preventivně např. proti rozvoji artrózy a dalších zánětlivých onemocnění [5]. Navíc se díky polyfenolům mění účinek kofeinu obsaženého v čaji, protože ho polyfenoly váží a tím prodlužují jeho účinek [6].

Zmíněná aminokyselina L-theanin je v listech čajovníku přirozeně přítomná, ale vlivem světla se zčásti rozkládá. Díky omezenému přístupu světla během pěstování čajovníků pro výrobu matchy nedojde k rozpadu L-theaninu v takové míře jako při klasickém pěstování čajů. Vyšší obsah L-theaninu můžeme pozorovat i na rozdílné chuti „normálního“ zeleného čaje v porovnání s matchou, protože právě L-theanin je schopen potlačit hořkost kofeinu a je zodpovědný za typickou „čajovou“ karamelovou chuť [2, 7].

L-theanin je další složkou matchy s antioxidačním a protizánětlivým účinkem. Zajímavé jsou i jeho ochranné účinky na nervovou soustavu. Příznivě ovlivňuje psychickou pohodu, spánek, míru stresu a pozornost [7]. Samotný L-theanin podaný ústy navozuje už po 30 minutách stav relaxace, čehož se využívá např. v přípravcích pro zlepšení kvality spánku [8]. Studie na zvířatech ukazují, že L-theanin by mohl zmírňovat nežádoucí účinky kofeinu na spánek a zmírňovat nárazovou stimulaci CNS kofeinem [9].

Kofein si většinou vybavíme jako hlavní stimulant z kávy, která ho podle způsobu přípravy obsahuje 65–250 mg v jedné porci. Ve stejném objemu má espresso více kofeinu než například filtrovaná káva nebo french press, u kterých ale najednou vypijeme větší množství, než je 30 ml jednoho shotu espressa [10–12]. Kofein se vyskytuje také v čaji, a tedy i matcha patří mezi jeho významné zdroje. Obvykle se na šálek používají 2 g matchy, což znamená přibližně 38–89 mg kofeinu v šálku (odpovídající množství zeleného čaje obsahuje přibližně 23–49 mg kofeinu) [2]. Jak asi většina z nás zná z vlastní zkušenosti, už 40–75 mg kofeinu se projeví krátkodobým zlepšením motivace, koncentrace, pozornosti a mozkové aktivity, ale také zvýšenou tepovou frekvencí a krevním tlakem [4, 13]. Při předávkování kofeinem (jednorázová dávka už kolem 400 mg) hrozí pocity úzkosti, nervozity a zrychlení srdečního tepu, trávicí potíže, nevolnost a poruchy koncentrace, spánku i nespavost [4, 7, 14], takže je dobré to s ním nepřehnat.

V čaji, a tedy i v matche, je benefitem spojení kofeinu s dalšími složkami, jako je EGCG nebo L-theanin. Dochází k posílení účinku na pozornost, koncentraci a mentální výkon, a naopak je pomocí L-theaninu potlačeno nežádoucí zvýšení krevního tlaku [1, 4]. Stimulační účinek matchy na náš organismus bude odlišný, zejména díky L-theaninu a polyfenolům nebude tak „nárazový“, jako je tomu u kávy, a kombinace těchto látek v matche může vést i ke snížení stresu [1]. Nicméně obsažený kofein stále může negativně ovlivnit náš spánek, pokud nebude mezi pitím matchy a ulehnutím do postele dostatečný časový rozestup [8]. Další možné negativní účinky konzumace zeleného a černého čaje obecně jsou spojeny s možným obsahem hliníku a snížením dostupnosti železa kvůli vysokému obsahu polyfenolů [16]. Nicméně v dávkách kolem 3 šálků čaje denně se žádné negativní účinky ještě neprojevily [14].

Také káva (nápoj připravený z pražených semen keře rodu Coffea), stejně jako matcha, obsahuje „koktejl“ více než 1000 látek – nejzastoupenější je kofein, polyfenoly (z nich např. kyselina chlorogenová) a diterpeny cafestol a kahweol. Tyto diterpeny mohou zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi, ale zároveň mají nejspíš za následek i snížení výskytu diabetu II. typu u pravidelných konzumentů kávy [15]. Kyselina chlorogenová je významný antioxidant, a jak se ukazuje, působí proti některým nežádoucím účinkům kofeinu (např. proti zvýšení krevního tlaku). Celkově se pravidelné pití kávy spojuje s nižším výskytem diabetu a jaterních onemocnění a delším životem [13, 14]. U matchy zatím není dostatek dat, aby bylo možné dlouhodobý vliv na organismus takto posoudit.

Závěrem můžeme shrnout, že jak matcha a jiné zelené čaje, tak káva, pokud jsou konzumovány v rozumném množství a ve správnou denní dobu, nám mohou přinést řadu benefitů – ať už potřebnou stimulaci k fyzickým a psychickým výkonům, tak i benefity díky svému obsahu antioxidantů. V jednom šálku matchy můžeme přijmout stejně kofeinu jako v šálku kávy, tím pádem nás „nakopne“ víc než jiné zelené čaje. K tomu, abychom mohli s jistotou popsat účinky pití matchy na lidské zdraví, nemá zatím věda dostatečné důkazy, ale zdá se, že díky obsahu antioxidantů a protizánětlivě působících látek má matcha pozitivní vliv na duševní i fyzické zdraví [1].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Anežka