Čerpadlo, lopata, kbelík a dezinfekce

Pískovcová klenutá studna je trochu jako starý šperk – skrývá historii, ale aby znovu zazářila, potřebuje péči. Zápach a zakalená voda většinou znamenají, že na dně leží vrstvy bahna a organických zbytků. Prvním krokem proto bývá úplné vyčerpání vody. Jakmile se dostanete na dno, přichází na řadu lopata, kbelík a trocha trpělivosti – čím méně bahna zůstane, tím méně se bude tvořit zápach.

Když už jsou stěny a dno očištěné, je čas zbavit se i toho, co není vidět – mikrobů. Osvědčenou metodou je jednorázová dezinfekce chlórem. Do studny se přidá přesně odměřené množství roztoku, voda se promíchá a nechá den stát. Chlór zahubí většinu mikrobů a po vyčerpání vody zůstane čistý prostor připravený pro nový přítok z pramene. Pro ty, kteří mají rádi jemnější přístup bez typického „bazénového“ aromatu, existuje i varianta s peroxidem vodíku, jen je finančně náročnější [1, 2].

Jako dezinfekce, která ničí hnilobu způsobenou nejen bakteriemi a viry, se nejčastěji používá [3]:

Chlornan sodný (NaOCl) – běžně prodávaný jako Savo bez parfému, obsahuje obvykle 4–6 % aktivního chlóru. Pro šokovou dezinfekci studny se doporučuje cca 20–40 g aktivního chlóru na 1 m³ vody. To odpovídá asi 0,5–1 l Sava na 1 m³ vody (konkrétní množství závisí na koncentraci výrobku). Chlornan nařeďte v kbelíku s vodou, vlijte do studny, vodu promíchejte a nechte působit minimálně 24 hodin. Během té doby vodu nepijte ani nepoužívejte. Poté vodu zcela odčerpejte a nechte studnu znovu naplnit pramenem.
Peroxid vodíku (H₂O₂) – prodává se ve vysokých koncentracích (30–35 %), které je nutné ředit! Pro dezinfekci studny se používá 1–1,5 l 30% peroxidu na 1 m³ vody. Peroxid nemá výrazný pach a po reakci se rozkládá na vodu a kyslík, což je jeho výhoda, ale je dražší a při práci s koncentrátem je nutná ochrana očí a rukou.

A pak kačírek

Aby voda zůstala čirá, pomáhá položit na dno vrstvu oblázků – kačírku. Ten funguje jako přírodní filtr a zároveň brání tomu, aby se při čerpání zvedaly jemné částice. Stačí 10–15 centimetrů. Pokud voda proudí přímo ze dna, nechte místo přítoku volné, ať se neztratí síla pramene [1].

Do pískovcové studny je nejlepší použít kačírek z odolného tvrdého kamene, který se ve vodě nerozpouští a chemicky nereaguje s pískovcem ani s vodou [1].

Nejvhodnější materiály:

Křemenec – velmi tvrdý, odolný a chemicky zcela stabilní.
Říční oblázky (přirozeně obroušený křemen, vyvřelé horniny jako žula nebo granodiorit apod.) – hladké, bez ostrých hran, s minimem vápence.
Žulový kačírek – pevný, neuvolňuje jemné částice.

Naopak se vyhněte:

Vápenci a dolomitu – mohou reagovat s kyselou vodou, uvolňovat jemný kal a měnit chemismus vody.
Pískovcovým kamenům – ve vodě se mohou drolit, zhoršit čirost a zanášet dno jemným pískem.
Štěrku z recyklátu – může obsahovat nečistoty, kovy nebo zbytky betonu.

Je voda pitná?

Když je studna vyčištěná, měla by se chránit stejně jako čerstvě opravená památka. Pevný poklop zabrání pádu listí či hmyzu, malý ventilační otvor zase zajistí, že vzduch uvnitř nestojí a voda nezíská zatuchlý pach. Vyplatí se také upravit okolí, aby při dešti nezatékala dovnitř povrchová voda.

A poslední krok? Nechte si vodu otestovat v laboratoři [1, 2]. Rozbor vám řekne, jestli je opravdu pitná a bez zdravotních rizik. Stejně jako si u starého domu necháte zkontrolovat statiku, u studny je to investice do jistoty, že vás bude ještě dlouho těšit – a zásobovat čistou, svěží vodou.

Zásadní rady pro čistou a bezpečnou studnu

Vypusťte a vyčistěte – odčerpejte všechnu vodu a odstraňte bahno i usazeniny ze dna a stěn.
Dezinfikujte – použijte jednorázově roztok chlóru nebo peroxid vodíku a nechte působit min. 24 hodin.
Nasypte kačírek – 10–15 cm oblázků na dno zachytí nečistoty a zlepší čirost vody.
Chraňte a větrejte – zakryjte poklopem, ale nechte malý otvor pro proudění vzduchu.
Nechte udělat rozbor – laboratorní test potvrdí, že je voda opravdu pitná.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Jakub