Onemocnění

Na úvod si pojďme říct, co je to meningokok a proč nás tolik trápí.

Meningokok (Neisseria meningitidis) je bakterie, která se může vyskytovat v nosohltanu některých lidí, aniž by u nich vyvolávala jakékoliv onemocnění. Tito bezpříznakoví nosiči však mohou bakterii přenést na jiné osoby, u kterých pak meningokok způsobuje invazivní meningokokové onemocnění (IMO).

Meningokok se vyskytuje v několik séroskupinách, z nichž nejběžnější je v Evropě séroskupina B, dále pak skupiny A, C, W a Y. K přenosu meningokoka z člověka na člověka dochází nejčastěji vzdušnou cestou při bližším styku s nemocným nebo bezpříznakovým nosičem.

IMO je hlavní příčinou meningitidy (zánětu mozkových blan), sepse (otravy krve) a dalších nemocí. Onemocnění má často velmi rychlý a fatální průběh s 8–15% poměrem úmrtí (některé zdroje uvádí až 20% smrtnost). Až u 20 % přeživších pacientů se pak vyskytují trvalé následky, jako jsou amputace končetin, hluchota nebo mentální retardace. Tyto závažné celoživotní následky IMO výrazně snižují kvalitu života nejen u přeživších pacientů, ale i u jejich rodin.

Pro své počáteční nespecifické symptomy může být IMO pozdě diagnostikováno. K úmrtí může však dojít i přes včasně zahájenou léčbu během prvních 24–48 hodin po objevení se příznaků. K těm patří u meningitidy horečka, nevolnosti, vysoká citlivost na světlo, ztuhlost šíje a silné bolesti hlavy. Typickými projevy sepse jsou bolesti končetin (svalů a kloubů), třes, bledá nebo skvrnitá kůže a případně vyrážka, ze které se vyvíjí větší červené až nachové léze.

Celosvětově je v posledních letech zaznamenáván pokles výskytu IMO, který může souviset s rozšiřujícími se možnostmi očkování. Rizika úmrtí a závažných celoživotních následků však zůstávají stále vysoká. Nejvíce jsou onemocněním ohroženy malé děti, dále pak dospívající a mladí dospělí.

V České republice jsou ročně hlášeny desítky případů IMO. V roce 2020 byl pak zaznamenán jejich pokles (celkem bylo hlášeno 25 případů), což bylo způsobeno nastaveným opatřením proti šíření onemocnění covid-19, díky čemuž došlo v roce 2020 ke snížení řady infekčních onemocnění přenášených vzdušnou cestou, mezi něž patří i IMO.

Prevence

Prevencí proti vzniku IMO je očkování. K dispozici jsou vakcíny pro primární prevenci onemocnění způsobených séroskupinami A, B, C, W a Y. Cílem očkování proti IMO je zajistit co nejčasnější, nejkomplexnější a nejdelší individuální protektivní imunitu očkované osoby.

Bexsero je vakcína používaná k ochraně jedinců ve věku od dvou měsíců proti IMO způsobenému meningokokem skupiny B.

Tato vakcína funguje tak, že „učí“ imunitní systém, jak se bránit proti nemoci. Po podání vakcíny rozpozná náš imunitní systém části bakterie obsažené ve vakcíně jako „cizí“ a vytvoří si proti nim protilátky. Při nakažení bakterií jsou pak tyto protilátky spolu s dalšími složkami imunitního systému schopny bakterii zabít a pomáhají tak chránit před vznikem onemocnění.

Při vývoji vakcíny Bexsero skutečně nebyly provedeny žádné studie účinnosti ve smyslu, že by se podala lidem a pak se v porovnání s placebem čekalo, jestli u nich došlo nebo nedošlo k onemocnění. Důvodem je neproveditelnost těchto studií kvůli relativně nízkému výskytu onemocnění.

Účinnost této vakcíny tak byla odvozena na základě stanovení protilátkové odpovědi proti všem antigenním složkám ve vakcíně obsaženým. To v praxi znamená, že podání této vakcíny navozuje hladiny protilátek, které jsou schopny zamezit vzniku nákazy, což je takzvaný zástupný parametr účinnosti. Imunogenita (tzn. schopnost navodit tvorbu protilátek) byla hodnocena u kojenců, dětí, dospívajících i dospělých.Tento postup testování účinnosti je shodný s ostatními schválenými vakcínami proti meningokoku. Skutečné přínosy (tedy kolika onemocněním bylo zabráněno, případně jak byl ovlivněn jejich průběh) bude možné vyhodnotit až teprve později na základě širšího podání.

Bezpečnost vakcíny Bexsero byla hodnocena v 17 studiích, včetně 10 randomizovaných kontrolovaných klinických studií u více než 10 tisíc jedinců ve věku od 2 měsíců.

Mezi nejběžnější vedlejší účinky doprovázející podání vakcíny Bexsero patří u dětí do 10 let poruchy příjmu potravy, ospalost, neobvyklý pláč, bolest hlavy, průjem, zvracení, vyrážka, bolest kloubů, horečka a podrážděnost a také citlivost, otok, tvrdost a zarudnutí kůže v místě vpichu. Mezi nejběžnější vedlejší účinky u dospívajících ve věku od 11 let a dospělých patří bolest hlavy, nevolnost, bolest svalů a také bolest, otok, ztvrdnutí a zarudnutí kůže v místě vpichu. S následujícími dávkami vakcinačního schématu (tzn. 2. a 3. dávkou vakcíny) nedochází k nárůstu výskytu, ani závažnosti nežádoucích účinků.

Provedené studie nezaznamenaly nárůst rizika vzniku Kawasakiho nemoci po vakcinaci přípravkem Bexero. V některých studiích se objevilo pár případů Kawasakiho nemoci po podání vakcíny Bexero (konkrétně se jednalo například o 3 případy na 3 000 000 podaných dávek při studii provedené ve Velké Británii). V těchto případech však byla vakcína obvykle podávána s dalšími vakcínami a není tedy možné rozlišit, která z nich vznik nemoci zapříčinila. Frekvence výskytu Kawasakiho nemoci se podle studií nelišila od neočkovaných jedinců (což je v ČR cca 1,6 případů na 100 000 dětí do 5 let) .

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) došla k závěru, že přínosy přípravku Bexsero převyšují jeho rizika a může tak být registrován k použití v EU. Bylo prokázáno, že přípravek Bexsero vyvolává silnou imunitní odpověď na Neisseria meningitidis skupiny B a rizika s ním spojená byla vyhodnocena jako přijatelná.

Závěrem: Rozhodnutí nechat naočkovat své dítě je závažná a individuální volba. Z toho, co jsme viděli, je účinnost této vakcíny prokázána tím, že vyvolává protilátkovou odpověď dostačující k zahubení bakterií meningokoka serotypu B. Naopak frekvence Kawasakiho nemoci se nijak nelišila od toho, jestli byla osoba očkována nebo ne.

Za Zeptej se vědce odpovídali Anna a Lukáš