Celiakie, alergie na lepek a neceliakální citlivost na lepek nebo syndrom nesnášenlivosti pšenice jsou různé formy intolerance/nesnášenlivosti lepku. Všechny označují stavy související s konzumací potravin obsahujících lepek nebo pšenici. Tato onemocnění bývají velmi často zaměňována, avšak mají jedno společné řešení – bezlepková dieta.
Celiakie je charakterizována nepřiměřenou autoimunitní reakcí na konzumaci lepku (imunitní systém napadá a poškozuje vlastní buňky a tkáně). U geneticky predisponovaných jedinců (lidé s dědičnou zvýšenou pravděpodobností určitého onemocnění) způsobuje opakující se zánětlivé poškození tenkého střeva a dalších orgánů a řadu dalších obtíží. Mezi příznaky související s trávicím traktem patří průjem, úbytek hmotnosti, nadýmání, zvracení nebo zácpa. Mezi další (více či méně) časté projevy patří zpomalení růstu, anémie z nedostatku železa, chronická únava, zánět dutiny ústní, opožděná puberta či snížená hustota kostních minerálů. Celkově se jedná o soubor kožních, neurologických i psychických poruch. Projevy se mohou vyskytnout již v kojeneckém věku nebo kdykoliv až do dospělosti. Příznaky přichází většinou pozvolna, týdny až roky po vystavení se lepku, přičemž se u dospělých a dětí v mnohém liší.
Kromě toho může být toto onemocnění diagnostikováno i bez výskytu typických příznaků, např. při plošném vyšetření rodinných příslušníků pacienta. Obecně platí, že nejbližší rodinní příslušníci pacientů tzv. prvního typu (např. otec, syn) mají zvýšené riziko onemocnění (v rozmezí od 2 % do 20 %).
Alergie na lepek patří mezi potravinové alergie a nastává, když imunitní systém těla reaguje na jeden nebo více proteinů nacházejících se v pšenici. Vyskytuje se u dětí i dospělých, ale obvykle z ní jedinec vyroste již v kojeneckém věku, nejdéle do 12 let. Klinické příznaky se u tohoto typu potravní alergie rozvinou během několika minut až hodin po požití lepku. Může ale nastat i opožděná reakce. Specifické buňky imunitního systému v tomto případě reagují na přítomnost některých částí pšeničných bílkovin. Tato reakce vzniká řádově až několik hodin po konzumaci lepku a může být jednou z mnoha příčin vyvolání atopického ekzému/dermatitidy.
Klinické projevy související s trávicím traktem jsou nevolnost, křeče, nadýmání a průjem. Mohou se objevit i svědění a otoky v ústech, nose, očích a krku, kožní vyrážka nebo otok, sípání v dýchacích cestách nebo až život ohrožující anafylaxe (nepřiměřená reakce na alergen, která může vést k nadměrnému otoku dýchacích cest, zvracení a zástavě krevního oběhu). Při alergické reakci však nedochází k autoimunitnímu poškození sliznice tenkého střeva, jako je tomu u celiakie.
Neceliakální citlivost na lepek neboli syndrom nesnášenlivosti pšenice bývá označován jako třetí typ intolerance lepku. Takto se označuje klinický stav pacienta, při kterém střevní a mimostřevní příznaky souvisejí s požitím lepku. Tyto symptomy se zlepšují nebo mizí během několika hodin nebo několika dní po vysazení lepku. U těchto pacientů jsou zcela vyloučeny celiakie i potravní alergie. Příznaky se obvykle vrací po opětovném zavedení lepku. Toto onemocnění postihuje až 5–10 % západní populace, je tedy častější než celiakie (1 %) i potravní alergie (1 %). Vyskytuje se většinou u dospělých, zejména u žen ve věkové skupině 30–50 let, vzácně u dětí. Příznaky tohoto onemocnění jsou nespecifické, včetně bolesti břicha, nadýmání a průjmu. Mimostřevní příznaky, méně časté u dětí, jsou únava, bolest hlavy, bolesti kloubů a/nebo svalů, úbytek hmotnosti, anémie (nedostatek červených krvinek), dermatitida a poruchy chování. U pacientů s tímto onemocněním nedochází k zánětu střevní sliznice, jak bylo prokázáno u celiakie. V diagnostice neexistuje žádný specifický ukazatel pro tento syndrom (tzv. biologické markery). Diagnóza se opírá o popis symptomů před a po zavedení bezlepkové diety s vyloučením celiakie a alergického onemocnění.
Tabulka: Vybrané typické charakteristiky rozlišující celiakii, alergii na lepek a neceliakální citlivost na lepek.
| Celiakie | Alergie na lepek | Neceliakální citlivost na lepek | |
| První projevy příznaků | kdykoliv v průběhu života / nemusí se projevit | více v kojeneckém věku | většinou v dospělosti, výjimečně u dětí |
| Celoživotní trvání | ano | u dětí může vymizet | od prvních projevů |
| Genetická predispozice | ano | ano/ne | nejasné |
| Projevy trávicí soustavy | bolesti břicha, nadýmání průjem, plynatost, zvracení, zácpa | nevolnost, křeče, nadýmání a průjem | nespecifické, bolesti břicha, nadýmání a průjem |
| Projevy mimo trávicí soustavu | anémie, úbytek hmotnosti, opožděný růst, chronická únava, afty v ústech | kožní dermatitida, dýchací potíže, otoky v ústech, nose, očích | bolesti hlavy, únava, poruchy chování, kožní projevy |
| Časový průběh reakce na lepek | dlouhodobá, dny/týdny/roky | dle typu reakce okamžitá (minuty), nebo oddálená (hodiny) | hodiny až dny |
| Spouštěč | bílkoviny lepku | antigeny pšenice | lepek, inhibitor alfa-amylázy/trypsinu aj. |
| Biomarkery | IgG protilátky proti enzymu tkáňové transglutaminidázy, anti-gliadinové IgG; biopsie střeva | IgE protilátky specifické proti pšeničným molekulám | anti-gliadinové IgG (50 % pacientů) |
Tab. 1 – Upraveno z: Simona Valenti, Domenico Corica, Luisa Ricciardi & Claudio Romano (2017) Gluten-related disorders: certainties, questions and doubts, Annals of Medicine, 49:7, 569-581, https://doi.org/10.1080/07853890.2017.1325968
Pro Zeptej se vědce odpovídala Dáša
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1080/07853890.2017.1325968
[2] https://doi.org/10.3748/wjg.v21.i23.7110
[3] https://doi.org/10.1001/jama.2017.9730
[4] https://doi.org/10.3389/fmed.2017.00137
Další čtení prověřené autorkou: