Bohužel na toto téma existuje velice málo studií a zdá se, že většina informací vychází z lékařské praxe. Obecná rada zní dát si pouze „vlažnou“, ne „horkou“ vanu [1–3]. Vodní lázeň jakékoliv teploty ovlivňuje náš krevní tlak, tep a další [4, 5]. Většina studií se zaměřuje na to, zda horečku pomocí „studené“ vany snižovat [6]. Horečka, tedy stav, kdy se naše tělo snaží vypořádat s infekcí, je sám o sobě tělem přísně kontrolovaný stav a jakýkoliv zásah zvenčí může tento stav negativně ovlivnit či prodloužit. Pro více detailní odpověď na téma snižování teploty u horečky prosím zhlédněte naši odpověď č. 481.
Stručně z naší odpovědi 481: horečka se zdá být spíš užitečná, a pokud je krátkodobá a nevykazuje prudké výkyvy, není nutné ji snižovat. Při horečce samotné však přirozeně naše tělo přechází do poplachu, bojové pohotovosti, kde se problémy řeší rychle a někdy drasticky, a je proto časově omezená. Další stres v podobě horké vany se proto zdá jako nadbytečný. Může totiž lehce dojít k přehřátí těla, kdy už samotné tělo balancuje na hranici mezi „bezpečnou“ a „nebezpečnou“ teplotou.
Jediné, co proto můžeme doporučit, je konzultace s vaším lékařem. A pro ukojení vaší zvědavosti: horká vana se zdá spíše kontraproduktivní.
Pro Zeptej se vědce odpovídal David
Zdroje:
[1] https://www.health.harvard.edu/diseases-and-conditions/treating-fever-in-adults
[2] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279453/