Termín hermafrodit zahrnuje mnoho různých poruch vývoje pohlaví. V běžné konverzaci je dnes doporučen spíše termín intersexuál, který je ještě širší [1]. Genetici a lékaři raději používají termín DSD z anglického „disorder of sex development“, tedy porucha pohlavního vývoje. Jedná se o celou řadu poruch, kdy určení genitálií jedince není jednoznačné. Příčiny mohou být genetické, hormonální i vývojové [2].

Nejedná se o výjimečný stav, uvádí se, že nějaký stupeň odchylky od normy se vyskytuje u 0,2–2 % novorozenců [3]. I z naší historie známe intersexuály, například sportovkyně Zdena Koubková (viz sekce Další čtení). Ovšem případy pravého hermafroditismu, kdy se jedná o přítomnost obou pohlavních žláz u jednoho jedince (odděleně nebo v jednom orgánu) a zjevnou kombinaci mužských i ženských znaků, jsou extrémně vzácné.

Ačkoliv jsou zaznamenány případy, kdy člověk s pravým hermafroditismem vytvářel funkční spermie nebo vajíčka a dokonce měl s nějakým partnerem potomka [4], doposud nebyl popsán případ výskytu obou gamet u jednoho jedince [5]. Protože se v případě intersexuality jedná o složitou poruchu pohlavního vývoje, je nepravděpodobné, že bychom na takového jedince narazili.

Zajímavá je otázka, jestli by se v teoretickém případě jednalo o klon. V laboratorních podmínkách by dnešní technologie umožnily nasměrovat tzv. indukované zárodečné buňky ke vzniku vajíček i spermií. Například se podařilo připravit myš, která je potomkem dvou myších otců, kdy vajíčko bylo vytvořeno z buněk kůže jednoho z nich (viz článek v sekci Další čtení) [6].

Nenalezl jsem žádnou odbornou publikaci, že by byl takový výzkum popsán na jednom jedinci, ale teoreticky by to možné bylo.

Pojďme si udělat myšlenkový experiment:

Spermie i vajíčko vzniknou procesem zvaným meióza. Původní buňka má dvě kopie genetické informace, jednu od otce a jednu od matky (je tzv. diploidní). Výsledná spermie nebo vajíčko má jen jednu kopii (je tzv. haploidní), která vznikne promícháním genetické informace od obou rodičů („crossing over“). To je proces víceméně náhodný, takže jednotlivá spermie i jednotlivé vajíčko má zhruba polovinu genetické informace od každého rodiče, ale jinak namíchané. Proto sourozenci se stejnými rodiči nejsou stejní, každý zdědí jiné vlastnosti (mimo jednovaječných dvojčat).

Kdybychom spojili uměle vytvořené vajíčko a spermii z jednoho a toho samého člověka (nebo jiného savce), výsledný jedinec by neměl přesně ty samé chromozomy jako jeho rodič. Neměl by žádnou variantu genu navíc, ale o některé varianty by přišel, měl by dvě stejné kopie některých genů od toho samého rodiče. Striktně řečeno by se tak nejednalo o klon. Takový jedinec by měl větší pravděpodobnost, že se u něj projeví nějaká skrytá genetická vada, ale při troše štěstí by se mohl vyvinout normálně.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Honza