Pocit blízkých hor bývá vlivem změny průhlednosti atmosféry. Sušší a nebo čistší vzduch je průzračnější než vzduch s vyšší vlhkostí nebo vyšším obsahem nečistot. Hory se pak mohou jevit ostřejší či výraznější, a tím bližší. Takové změny mohou být způsobeny změnou počasí, je ovšem otázkou, zda se počasí „zkazí“, neboť to, jak počas vnímáme, je hodně subjektivní.

Šíření elektromagnetických paprsků, a tedy i viditelného světla atmosférou, je závislé na tlaku vzduchu a změnách teploty a vlhkosti vzduchu s výškou. Obyčejně se paprsky lehce zakřivují směrem k zemskému povrchu (tzv. normální refrakce neboli normální lom světla). V případě teplotní inverze, kdy se teplota vzduchu s výškou zvyšuje, se mohou paprsky ohýbat více než obvykle a můžeme pak vidět lépe i vzdálenější objekty, dokonce i za normálním (geometrickým) obzorem. Bližší objekty se mohou zdát vyšší, jako je tomu např. při pozorování hor. Jedná se o tzv. superrefrakci (zvýšený lom světla).

Když se paprsky odrážejí od mohutné výškové inverzní vrstvy, kde teplota vzduchu s výškou nestandardně roste, místo aby klesala, dochází k tzv. zrcadlení. V tom případě můžeme vidět velmi vzdálené obrazy neboli fata morgánu. Nebo může v horkých jasných dnech dojít k silnému přehřátí povrchu, kdy v tenké vrstvě nad zemí dochází k inverzi hustoty vzduchu. To vede k dojmu zrcadlící se vodní hladiny.

Dalším efektem, který může tento jev způsobit, je přesun znečištění do vyšších vrstev atmosféry. V tlakových výších, spojených obvykle s „hezkým“ počasím, je tento efekt omezen; znečišťující látky zůstávají při zemi a snižují dohlednost. V tlakových nížích je tento přesun naopak intenzivnější, přízemní vrstvy vzduchu se tak lépe „čistí“ a dohlednost roste. Nástup tlakové níže ale bývá spojován s přicházejícím oblačným nebo deštivým počasím.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Peťas

Zdroje:

[1] Refrakce atmosférická – http://slovnik.cmes.cz/heslo/3201

[2] Typy refrakce elektromagnetických vln – http://slovnik.cmes.cz/heslo/4143