Touto otázkou se vědci zabývají už desetiletí, avšak odpověď stále není jednoznačná.

Co říká hygienická hypotéza

Jedním z možných vysvětlení je hygienická hypotéza – teorie, která říká, že pokud se v raném dětství setkáme s příliš malým množstvím mikrobů a parazitů, náš imunitní systém nemá dostatek podnětů k tomu, aby se naučil správně rozlišovat mezi škodlivými a neškodnými látkami.

Tato teorie původně vychází z pozorování, že se snížením výskytu infekčních onemocnění vzrůstá množství lidí trpících alergiemi a autoimunitními onemocněními (např. diabetes typu 1, revmatoidní artritida, chronické střevní záněty) [1]. Postupně se ale ukázalo, že situace je složitější – některé infekce mohou naopak riziko alergií zvyšovat [2].

Přítomnost mikrobů a látek pocházejících od mikrobů v dětství je nutná pro správný vývoj imunitních buněk a ustanovení imunitní tolerance (proti čemu má imunitní systém bojovat a co ignorovat). Když tyto podněty chybí, imunitní systém má problém rozlišit neškodné látky od potenciálně nebezpečných a zároveň postrádá tlumící mechanismy, které by předcházely přehnané imunitní reakci [3, 4].

Mikroby nejsou jen původci nemocí. Naopak – lidské tělo je osídleno obrovským množstvím bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které nám mimo jiné pomáhají trávit potravu, posilují naši imunitu a udržují rovnováhu na kůži či v dýchacích cestách [5]. Snížení výskytu mikrobů, které mohou způsobovat infekční onemocnění (např. pomocí antibiotik, dezinfekcí, vakcinací, …), tudíž nemá nutně vliv na množství mikrobů, kterým jsme v dlouhodobém měřítku vystavováni. Přesto se zdá, že západní způsob života obecně přispívá k vyššímu riziku výskytu autoimunitních onemocnění a alergií.

Městský způsob života

Přechod k městskému způsobu života přinesl mnoho změn, které mohou imunitní systém ovlivnit. Více času stráveného uvnitř neodvratně vede k intenzivnějšímu kontaktu s alergeny, jako jsou prach a roztoči. Zároveň jsme vystaveni většímu množství smogu a jiných škodlivin, které přispívají ke zvýšené citlivosti na alergeny. Chronický stres navíc může způsobit dlouhodobou nadměrnou činnost imunitního systému, který následně může reagovat přehnaně na neškodné podněty [6].

Dalším výrazným prvkem je změna stravovacích návyků. Západní jídelníček často obsahuje méně vlákniny a více průmyslově zpracovaných potravin [7]. Nedostatek pestré stravy snižuje rozmanitost mikroorganismů ve střevě, což může vést k narušení rovnováhy střevní mikroflóry (tzv. dysbióza). Studie naznačují, že právě nižší mikrobiální rozmanitost je spojována s vyšším rizikem alergií, astmatu a autoimunitních onemocnění [8, 9].

Dalším faktorem je časté užívání antibiotik. Antibiotika jsou nesmírně důležitým nástrojem v boji proti bakteriálním infekcím a pomohla zachránit nespočet životů. Jejich nadměrné užívání, zejména v raném dětství, však může mít negativní dopad na vývoj imunitního systému a vést k vyššímu riziku rozvoje astmatu a alergií [10–12].

Důležitá rovnováha

Vývoj imunity závisí na mnoha faktorech. Hygienická hypotéza zdůrazňuje důležitost kontaktu s mikroby, ale není jediným vysvětlením nárůstu alergií a autoimunitních nemocí. Svou roli hrají i znečištění prostředí, stres, strava a časté užívání antibiotik.

Namísto přílišné sterility či záměrného vystavování se potenciálně nebezpečným mikrobům je klíčem rovnováha – přirozený kontakt s přírodou, pestrá strava, rozumné užívání antibiotik a omezení stresu pomáhají správnému fungování imunity.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Bětka