Na dětskou obezitu má vliv nejen dědičnost a vývoj dítěte, ale také to, co dítě jí, kolik má pohybu a v jakém prostředí vyrůstá. Bezprostřední příčinou je vyšší příjem energie než její výdej (tj. „pozitivní energetická bilance“), a tím pádem nárůst tělesné tukové tkáně [1].
Co je příčina a co následek?
Mnoho studií ukazuje, že opravdu existuje souvislost mezi výškou dětí a různými ukazateli dětské obezity [2–4]. Tedy že obézní děti bývají vyšší než hubené – nebo že vyšší děti mají tendenci být častěji obézní? Mezi vědci nepanuje shoda, co je příčina a co následek tohoto jevu.
Možných vysvětlení této souvislosti je vícero a zdá se, že roli nejspíš hraje více vlivů najednou [5].
Jedním z vysvětlení je fakt, že děti, ze kterých budou vyšší dospělí většinou rostou rychleji nebo začnou růst dřív než děti menší, což znamená, že obvykle i více váží [6]. Nemusí být ale zákonitě obézní, i když jim ve srovnání s průměrem vychází vyšší BMI (Body Mass Index, vysvětlení viz další čtení níže). Tento index u dětí totiž není lineární, u vysokých postav je nadhodnocen zhruba o 10 %, zatímco nízké o 10 % podhodnocuje. Je to proto, že s rostoucí výškou neroste tělesná hmotnost jen úměrně výšce, ale spíše úměrně objemu těla, což vzoreček pro výpočet BMI nebere v úvahu. Proto se doporučuje u dětí při výpočtu hodnoty BMI rozhodně zahrnout i věk a pohlaví a celkově zohlednit stavbu těla [7].
Vyšší děti často vstupují do puberty dříve
Jiné vysvětlení si všímá toho, že vyšší děti často vstupují do puberty dříve než ostatní. To může vést ke změnám v hormonální rovnováze, což ovlivňuje ukládání tuků [7]. Ranější puberta také často znamená, že se po období růstového spurtu (tj. období intenzivního růstu během dospívání) růst dítěte výrazně zpomalí, část tukových zásob zůstane nevyužita a uloží se [8].
Další teorie zdůrazňuje fakt, že děti, které jsou v raném dětství i později obézní, bývají nejprve těžší, teprve potom také vyšší. Může to souviset s vyšším energetickým příjmem, který podporuje růst, ale jeho přebytek se zároveň ukládá ve formě tukové tkáně. Obézní děti proto často rostou rychleji už v raném dětství, zatímco jejich růstový spurt v pubertě bývá méně výrazný než u štíhlejších dospívajících [8].
Fakt, že jsou děti se sklonem k obezitě nejprve obézní a teprve pak vyšší, by mohl znamenat i to, že tyto děti mají jednoduše dostatek energie pro růst, a tak spíš dorostou své nejvyšší možné výšky [9]. Zda zůstanou po ukončení růstu obézní, nebo z obezity “vyrostou”, záleží hlavně na případné léčbě obezity a jejich následném životním stylu. Četné studie ale ukazují, že obézní děti a dospívající mají přibližně pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní i v dospělosti, než děti štíhlé [13]. Navíc některé studie naznačují, že obézní dítě vždy do nejvyšší možné výšky dorůst nemusí – to, že dítě přijímá nadbytek kalorií, neznamená, že přijímá dostatek minerálů a vitamínů a že má dostatečnou výživu pro růst [10].
Vyšší děti dostávají větší porce
Jednoduché vysvětlení pak je, že vyšší děti potřebují více energie, a proto více jedí. Potom se může snadněji stát, že jejich energetický příjem přesahuje výdej [11].
Poslední v literatuře uváděná teorie se zabývá tím, jak vnímá vyšší děti jejich okolí – často bývají vnímány jako starší a dospělejší, bývají jim tedy dopřávány i větší porce jídla. Navíc se od nich očekává i „dospělejší“ chování s menším množstvím pohybu. Obojí může vést k tomu, že je příjem energie vyšší než výdej [12].
Shrnutí
Samotná obezita má celou řadu různých příčin a zdá se, že více příčin bude mít i souvislost mezi obezitou a výškou dětí. Z uvedených teorií může být platných vícero zároveň, často spolu souvisí a mohou se navzájem doplňovat. Každopádně studie ukazují, že z obézních dětí častěji vyrostou obézní dospělí, proto je třeba dětskou obezitu nepodceňovat [13].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Markéta
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.3389/fped.2020.581461
[2] https://doi.org/10.1038/sj.ijo.0803435
[3] https://doi.org/10.1038/oby.2004.102
[4] https://doi.org/10.1038/oby.2005.270
[5] https://doi.org/10.1016/j.ehb.2009.04.004
[6] https://doi.org/10.1093/ajcn/80.2.514
[7] https://doi.org/10.21101/cejph.a8283
[8] https://doi.org/10.1203/00006450-200102000-00019
[9] https://doi.org/10.1210/clinem/dgad419
[10] https://doi.org/10.3390/children10040695
[11] https://doi.org/10.1136/adc.2009.158303
[12] https://doi.org/10.1007/s13668-024-00544-w
[13] https://doi.org/10.1111/obr.12334
Další čtení prověřené autorem:
BMI = Body Mass Index, česky Index tělesné hmotnosti, je nejčastěji používaný ukazatel podváhy, normální váhy či obezity. Počítá se: BMI = tělesná hmotnost (kg) / tělesná výška (m)². Jeho výhodou je jednoduchost výpočtu, nevýhodou to, že může vést k chybné interpretaci hodnoty. V dnešní době se proto doporučuje brát při diagnostice obezity v potaz i pohlaví a věk, případně i jiné ukazatele stavby těla.