Mikroplasty jsou skutečně velkým, ale dosud ne zcela dostatečně prozkoumaným problémem. Na začátku si dovolím odkázat na již dříve zodpovězené otázky 261 a 320 (sekce Další čtení), kde najdete částečnou odpověď na svůj dotaz.
Aktuální studie pod odkazem [1] (i když zatím jen v předtiskové formě, která neprošla recenzním řízením), ale ne jen ta, ukazuje, že tělo moderního člověka je už mikroplasty zaneseno, a to dokonce i v mozkové hmotě.
Plasty se dostávají do vody a z vody do nás
Nejvydatnějším zdrojem mikroplastů je pitná voda, ať už balená, nebo z kohoutku. Příliš nepomůže ani pití vody ze skleněných nádob, protože voda obsahuje mikroplasty už při stáčení. Do vody se mikroplasty dostanou z plastového odpadu, umělohmotných vodovodních trubek a mnoha dalších zdrojů [2, 3]. Z jednorázových kelímků, ale i např. krabiček na jídlo, se samozřejmě mikroplasty uvolňují také.
Vyšší teplota jídla tento proces usnadňuje, kromě toho může i vést ke změnám v charakteru mikročástic [4]. Větším problémem je ohřívání potravin v mikrovlnné troubě, působením mikrovlnného záření totiž dochází k uvolňování velkého množství mikro- a nanoplastových částic z materiálu nádoby [5, 6].
Většinu mikroplastů, které lidské tělo přijímá, opět vyloučí, ale malá část uvnitř zůstává. Mikroplasty jsou látky tělu cizí, a tak se k nim také chová. Mohou tedy vyvolávat podráždění, zánětlivé reakce a v horším případě i podpořit rakovinné bujení. Částice mohou obsahovat kromě samotných plastů i další látky, barviva, plniva apod., což samozřejmě může dopady na zdraví ještě zhoršit [2, 7].
Recyklace není stoprocentní řešení
Určitě je vhodné minimalizovat množství plastů, které používáme a které se následně dostane do odpadu. Znečištění mikroplasty se v dnešní době nevyhneme, ale je zbytečné vytvářet nové zdroje těchto částic. Ani recyklace plastů není úplně ideálním řešením, protože se v dnešní době vyplatí recyklovat jen relativně malou část vyhozených plastů. Zbytek končí v lepším případě ve spalovně, v horším případě na skládce nebo v přírodě. Na rozdíl od skla není možné plasty recyklovat donekonečna, protože produkt recyklace, tzv. recyklát, má nižší kvalitu než původní plast [8, 9].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Zdeněk
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-4345687/v1
[2] https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-4/male-vsudypritomne.html
[3] https://doi.org/10.1038/d41586-021-01143-3
[4] https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2023.137844
[5] https://doi.org/10.1038/d41586-023-02091-w
[7] https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.142518
[9] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2873020/
Další čtení prověřené autorem:
Dotaz č. 261: K čemu vedl zákaz jednorázových plastů?
Dotaz č. 320: Je možné recyklovat polystyrenové krabičky a jsou jednorázové obaly bezpečné?