Dotazy a odpovědi

Jsou plastové kelímky a lahve zdroj mikroplastů?

Datum odpovědi: 4. 10. 2024

1365

Dotaz:

Chtěla bych se zeptat, zda je pravda, že je v dnešní době škodlivé pít horké nápoje z jednorázových kelímků z důvodu uvolňování mikroplastů? A platí to případně i pro běžné nápoje v plastových lahvích?
kelímek
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Mikroplastům v organismu se v naší civilizaci bohužel nevyhneme.

2)

Není moc velký rozdíl mezi pitím nápojů ze skleněných a plastových lahví, mikroplasty se do vody dostávají už z potrubí a při stáčení.

3)

Používání jednorázových kelímků je určitě vhodné omezit, spíše ale z ekologických důvodů než ze zdravotních.

4)

V případě horkých nápojů může být riziko znečištění nápoje mikroplasty z kelímků vyšší než u studených nápojů.
kelímek
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Mikroplasty jsou skutečně velkým, ale dosud ne zcela dostatečně prozkoumaným problémem. Na začátku si dovolím odkázat na již dříve zodpovězené otázky 261 a 320 (sekce Další čtení), kde najdete částečnou odpověď na svůj dotaz.

Aktuální studie pod odkazem [1] (i když zatím jen v předtiskové formě, která neprošla recenzním řízením), ale ne jen ta, ukazuje, že tělo moderního člověka je už mikroplasty zaneseno, a to dokonce i v mozkové hmotě. 

Plasty se dostávají do vody a z vody do nás

Nejvydatnějším zdrojem mikroplastů je pitná voda, ať už balená, nebo z kohoutku. Příliš nepomůže ani pití vody ze skleněných nádob, protože voda obsahuje mikroplasty už při stáčení. Do vody se mikroplasty dostanou z plastového odpadu, umělohmotných vodovodních trubek a mnoha dalších zdrojů [2, 3]. Z jednorázových kelímků, ale i např. krabiček na jídlo, se samozřejmě mikroplasty uvolňují také. 

Vyšší teplota jídla tento proces usnadňuje, kromě toho může i vést ke změnám v charakteru mikročástic [4]. Větším problémem je ohřívání potravin v mikrovlnné troubě, působením mikrovlnného záření totiž dochází k uvolňování velkého množství mikro- a nanoplastových částic z materiálu nádoby [5, 6].

Většinu mikroplastů, které lidské tělo přijímá, opět vyloučí, ale malá část uvnitř zůstává. Mikroplasty jsou látky tělu cizí, a tak se k nim také chová. Mohou tedy vyvolávat podráždění, zánětlivé reakce a v horším případě i podpořit rakovinné bujení. Částice mohou obsahovat kromě samotných plastů i další látky, barviva, plniva apod., což samozřejmě může dopady na zdraví ještě zhoršit [2, 7].

Recyklace není stoprocentní řešení

Určitě je vhodné minimalizovat množství plastů, které používáme a které se následně dostane do odpadu. Znečištění mikroplasty se v dnešní době nevyhneme, ale je zbytečné vytvářet nové zdroje těchto částic. Ani recyklace plastů není úplně ideálním řešením, protože se v dnešní době vyplatí recyklovat jen relativně malou část vyhozených plastů. Zbytek končí v lepším případě ve spalovně, v horším případě na skládce nebo v přírodě. Na rozdíl od skla není možné plasty recyklovat donekonečna, protože produkt recyklace, tzv. recyklát, má nižší kvalitu než původní plast [8, 9].

Pro Zeptej se vědce odpovídal Zdeněk

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-4345687/v1 

[2] https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-4/male-vsudypritomne.html 

[3] https://doi.org/10.1038/d41586-021-01143-3 

[4] https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2023.137844 

[5] https://doi.org/10.1038/d41586-023-02091-w 

[6] https://www.sciencealert.com/microwaving-safe-plastics-can-release-billions-of-particles-scientists-warn

[7] https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.142518 

[8] https://vedavyzkum.cz/rozhovory/rozhovory/jan-merna-ze-cast-plastu-konci-ve-spalovnach-za-me-v-poradku 

[9] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2873020/ 

Další čtení prověřené autorem:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-veda-mikroplasty-uz-nam-pronikly-az-do-mozku-a-vedce-zaskocilo-jak-moc-258265

Dotaz č. 261: K čemu vedl zákaz jednorázových plastů?

Dotaz č. 320: Je možné recyklovat polystyrenové krabičky a jsou jednorázové obaly bezpečné?

Odpovídal

Ústav chemie, Přírodovědná fakulta Masarykovy Univerzity

Odborná recenze:

Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

Mohlo by se vám líbit: